108 C 347/2020-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkem částky 24 804 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřel se žalovaným dne 2.10.2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 400 Kč. Dále předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřel se žalovaným dne 24.2.2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 360 Kč. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jako poskytovatel půjčky a úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzují i předmětné smlouvy, jejichž podpisem žalovaný stvrdil, že úvěrující s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel úplné, pravdivé a přesné. Zákazník také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovaným uzavřeny smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil na úhradu závazku z v pořadí prvé smlouvy pouze částku 5 580 Kč, nadále dluží částku 4 860 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení a na zaplacení závazku z v pořadí druhé smlouvy zaplatil pouze částku 4 416 Kč a nadále dluží částku 19 944 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 24 804, kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od 30.11.2019 do zaplacení. 2. Mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] a žalovaným byla dne 2.10.2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 4 400 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne 24.2.2017 pak byla mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tento úvěr vrátit spolu s poplatky ve výši 10 360 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 420 Kč. Podpisem smlouvy i zde žalovaný potvrdil, že částku 14 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je také prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. V obou smlouvách je uvedena kontaktní adresa žalovaného [příjmení], [ulice a číslo] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smluv a smluvních podmínek. Dne 2.10.2016 je datována karta zákazníka, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši 12 540 Kč, výdaji na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši 3 750 Kč, výdaji domácnosti ve výši 4 150 Kč, splátkami úvěrů ve výši 960 Kč a ostatními náklady ve výši 1 000 Kč. Předložil výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Prohlásil, že proti němu je vedena jedna exekuce. Dne 24.2.2017 je datována další karta zákazníka, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši 11 898 Kč, výdaji na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši 3 800 Kč, výdaji domácnosti ve výši 4 200 Kč, splátkami úvěrů ve výši 1 680 Kč, vyživovací povinností ve výši 1 000 Kč. Předložil výplatní pásky, pracovní smlouvu. Prohlásil, že proti němu je vedena jedna exekuce. V obou kartách je uvedena stejná kontaktní adresa žalovaného a adresa výběru [ulice a číslo], [obec] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karet zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29.11.2019. Tímto oznámením byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím žalobkyni do 10 dnů od obdržení oznámení s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13.12.2019 na adresu [adresa] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě původní věřitel zapůjčil žalovanému částky 6 000 Kč a 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 58 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinno