109 C 350/2020-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 3 885 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 800,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 098 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 152,36 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem 20,98 % ročně z částky 3 152,36 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaný dne 24. 12. 2015 uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovanému byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit k této částce 455 Kč úrok, 1 000 Kč poplatek za administrativní činnost a 1 500 Kč poplatek za hotovostí inkaso splátek. Žalovaný však porušil smlouvu, když přestal řádně splácet, uhradil pouze částku 4 070 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka z původního věřitele postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá dlužné jistiny 3 152,36 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 732,64 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 2 098 Kč je vypočítán z úroku 20,98 % ročně z dlužné jistiny 3 152,36 Kč od 21. 10. 2016 do 6. 12. 2019 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 800,06 Kč je vypočten z dlužné jistiny 3 152,36 Kč od 28. 10. 2016 do 6. 12. 2019, úrok je v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalovaný dne 23. 12. 2015 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 5 000 Kč, tento se zavázal zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, úrok ve výši 455 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč. Dluh měl být uhrazen ve 43 týdenních splátkách ve výši 185 Kč. Společnost sepsala do karty zákazníka, že příjem žalovaného tvoří 15 040 Kč, nájem činí 1 000 Kč, inkaso 2 000 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, splátky jiných dluhů 1 000 Kč. Žalovaný bydlí u matky s bratrem a švagrovou. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 6. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, postupitel postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným. 4. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z., když žalobkyně tvrdila, že předchozí věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Toto bylo prokázáno smlouvou nazvanou smlouva o půjčce. Žalobkyně v žalobě pouze tvrdila, že při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah, přičemž věřiteli tuto povinnost ukládá ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně pouze předložila kartu zákazníka, tato listina nemůže sloužit k řádnému prověření solventnosti žalovaného, jelikož se jedná o ničím nepodložené údaje, které žalovaný poskytuje o své osobě. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom směru, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, a to příjmovou i výdajovou stránku. Vzhledem k výše uvedenému je tak smlouva dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. absolutně neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 5 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 4 070 Kč, a proto byl zavázán vydat rozdíl mezi těmito částkami a to 930 Kč. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány žalobkyni od 19. 5. 2020, jelikož výzva k plnění ze 7. 5. 2020 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 10. 5. 2020. Ve smyslu ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. je žalovaný povinen plnit 18. 5. 2020, dnem následujícím se dostává do prodlení. Žalobkyně aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 o. z. Vzhledem k výše uvedenému pak byla žaloba co do zbytku zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly žádné prokazatelné náklady řízení.