110 C 201/2021-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] domáhala po žalované úhrady 7 207 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 5 848,09 Kč od [datum] do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,98 % ročně z jistiny 5 848,09 Kč od [datum] zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 115,86 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 538,22 Kč. Dále se domáhala po žalované úhrady 5 920 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 4 803,79 Kč od [datum] do zaplacení, ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,98 % ročně z jistiny 4 803,79 Kč od [datum] do zaplacen, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 847,59 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 834,81 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaná uzavřely [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 43 týdenních splátek po 259 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila 3 930 Kč. Dále žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že předchůdkyně a žalovaná uzavřely [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 43 týdenních splátek po 370 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila 9 990 Kč. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla prověřena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do karty zákazníka (žalované), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z tabulky umoření soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla předchůdkyně žalované částku 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 11 137 Kč vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 259 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila 3 930 Kč. 5. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z tabulky umoření soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla předchůdkyně žalované částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 15 910 Kč vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 370 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila 9 990 Kč. 6. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouva o zápůjčkách ve shora uvedených dnech poskytla předchůdkyně žalované uvedené částky a žalovaná se tyto částky s poplatkem a úroky zavázala vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitel. Při uzavření smluv byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle zákona č. 43/2013 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 7. Z karty zákazníka, kterou žalobkyně předložila ke svému tvrzení ve vztahu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předchůdkyní před uzavřením smlouvy se žalovanou, ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná má tři nezaopatřené děti, ročníky narození 2000, 2004 a 2007, pracuje jako servírka u [jméno] [příjmení] v [obec] na ul. F. [příjmení] na hlavní pracovní poměr, pobírá mzdu 28 000 Kč měsíčně, má další příjmy 8 000 Kč měsíčně, pobírá přídavky 1 720 Kč měsíčně, celkem příjmy domácnosti představují 37 720 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny částkou 10 000 Kč za nájemné, 15 000 jako výdaje domácnosti, 3 700 Kč jako splátka půjčky, 800 Kč výdaje na telefon, celkem 29 500 Kč. Předchůdkyně vycházela z použitelného příjmu 8 220 Kč. Z karty vyplynulo, že informace o příjmech a výdajích byly ověřeny z výplatní pásky, z pracovní smlouvy, z nájemní smlouvy, dokladu o inkasních platbách a z výměru státní podpory. Ani jedna z uvedených listin však soudu předložena nebyla. 8. Z karty zákazníka, kterou žalobkyně předložila ke svému tvrzení ve vztahu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předchůdkyní před uzavřením smlouvy se žalovanou, ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná má tři nezaopatřené děti, pracuje jako servírka u [jméno] [příjmení] v [obec] na ul. F. [příjmení] na hlavní pracovní poměr, pobírá mzdu 15 155 Kč měsíčně, má další příjmy 28 800 Kč měsíčně, pobírá přídavky 1 800 Kč měsíčně, celkem příjmy domácnosti představují 45 755 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny částkou 9 900 Kč za nájemné, 15 000 jako výdaje domácnosti, 600 Kč výdaje na telefon, celkem 25 500 Kč. Předchůdkyně vycházela z použitelného příjmu 20 255 Kč. Z karty vyplynulo, že informace o příjmech a výdajích byly ověřeny z výplatní pásky, z pracovní smlouvy, z nájemní smlouvy a dokladu o inkasních platbách. Ani jedna z uvedených listin však soudu předložena nebyla. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že nespoléhala při zkoumání úvěruschopnosti žalované předchůdkyně pouze na údaje tvrzené žalovanou, má soud za to, že předchůdkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, když závěr o majetkových a osobních poměrech žalované, jakožto spotřebitelky, není možno dovodit pouze na základě informací žalované. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované řádně zkoumala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010, dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání). 11. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalované, a soud proto dospěl k závěru, že spotřebitelské smlouvy jsou neplatné, a to ve vztahu k příslušným ustanovením zákona č. 43/2013 Sb. a taktéž podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. Podle tohoto ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadovaných částek z titulu uzavřených úvěrových smluv. 12. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč a uhradila částku ve výši 3 930 Kč, dále obdržela v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a uhradila 9 990 Kč. 13. Částky ve výši 3 070 Kč a 10 Kč byly přiznány z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z., když bylo prokázáno, že v hotovosti byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč a tato vrátila 3 930 Kč (7 000 – 3 930 = 3 070), a dále bylo prokázáno, že v hotovosti byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč a tato vrátila 9 990 Kč (10 000 –