111 C 408/2020-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 8. 9. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku 57 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 26. 1. 2020 do zaplacení. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, žalovaná úvěr čerpala ve výši 57 742 Kč výplatami na její bankovní účet, úvěr měl být splacen nejpozději ke dni 25. 1. 2020, žalovaná dluh nezaplatila ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne 28. 12. 2020 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z listiny o smlouvě o revolvingovém úvěru soud zjistil, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [anonymizováno] (dále také jako„ věřitel“) jako úvěrující měla s žalovanou jako úvěrovaným klientem uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru a to dne 3. 5. 2018, dle této se věřitel zavázal žalované převodem na její účet, jehož číslo ve smlouvě uvedeno nebylo, vyplatit úvěr do výše úvěrového rámce dohodnutého ve výši 50 000 Kč. K čerpání úvěru mělo dojít postupem upraveným v obchodních podmínkách věřitele, peníze měly být převedeny na bankovní účet žalované, který měla sdělit při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace na webových stránkách věřitele nebo jinak v souladu s obchodními podmínkami. Úrok byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Podmínky čerpání a splácení úvěru měly být podrobně upraveny v obchodních podmínkách věřitele. Soudu předložená listina nesoucí záznam smlouvy o úvěru neobsahovala žádný vlastnoruční podpis, ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovanou, jako podepisující osobou. V soudu předložené smlouvě nebyl na straně žalované uveden ani kód, jehož vytvoření smlouva v rámci smluvních podmínek upravovala. Z obchodních podmínek věřitele účinných od 4. 4. 2018 soudu zjistil, že proces uzavření smlouvy byl obsažen v ustanovení 4.1 až 4.11 podmínek, k uzavření smlouvy došlo akceptací návrhu smlouvy zaslané věřitelem žalované v rámci webových stránek věřitele, akceptace návrhu měla být žalovanou podepsána unikátním identifikačním kódem zaslaným věřitelem žalované jako sms na mobilní telefon. K akceptaci mohlo dojít také odesláním sms zprávy z mobilního telefonu žalované se smluvně dohodnutým textem na smluvně určené telefonní číslo věřitele. Čerpání úvěru bylo upraveno v ustanovení 9.4 podmínek. Žádost o čerpání peněžních prostředků v rámci úvěrového limitu měl podat klient (žalovaná) prostřednictvím webových stránek nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele. Žádost o čerpání peněžních prostředků schvaloval věřitel, který ji mohl ze smluvně definovaných důvodů odmítnout (v případě, že bylo vůči klientovi zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek klienta nebo jeho hrozící úpadek a způsob jeho řešení, v případě, že je klient v prodlení s plněním povinností vůči věřiteli, v případě, že došlo k podstatnému zhoršení finanční nebo majetkové situace klienta oproti stavu v době uzavření smlouvy nebo v případě, že povinnost věřitele odmítnout čerpání úvěru vyplyne z příslušných právních předpisů, rovněž tehdy, přesahuje-li požadovaná částka čerpání spolu s již čerpanými a nesplacenými peněžními prostředky úvěrový limit). V případě, že věřitel schválil žádost klienta o čerpání, oznámil to klientovi prostřednictvím sms zprávy nebo emailem. Neobdržel-li klient zprávu, že žádost byla schválena do pěti pracovních dnů od data žádosti o čerpání, žádost se považovala za zamítnutou. Z informační tabulky soud zjistil, že obsahuje číslo účtu, žalovanou však tato listina nebyla nijak autorizována. Z formuláře standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že informaci o účtu žalované také neobsahuje, resp. není žalovanou nijak autorizován. Z listiny nazvané„ platební informace“ soud zjistil, že věřitel evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 57 742,11 Kč splatnou ke dni 25. 1. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, smlouvou ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena věřitelem jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi, identifikace pohledávky byla v příloze smlouvy obsažena. Z oznámení o postoupení, předžalobní výzvy a dokladu odeslání bylo zjištěno, že věřitel dopisem ze dne 9. 3. 2020 oznámil žalované postoupení její pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo odesláno dne 9. 3. 2020 společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, vyhotovenou advokátem žalobkyně rovněž dne 9. 3. 2020. 4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [anonymizováno] (dále také jako„ věřitel“) jako úvěrující měla s žalovanou jako úvěrovaným klientem uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru dne 3. 5. 2018, dle této se věřitel zavázal žalované převodem na její účet, jehož číslo ve smlouvě uvedeno nebylo, vyplatit úvěr do výše úvěrového rámce dohodnutého ve výši 50 000 Kč. K čerpání úvěru mělo dojít postupem upraveným v obchodních podmínkách věřitele, peníze měly být převedeny na bankovní účet žalované, který měla sdělit při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace na webových stránkách věřitele nebo jinak v souladu s obchodními podmínkami. Úrok byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Soudu předložená listina nesoucí záznam smlouvy o úvěru neobsahovala žádný vlastnoruční podpis, ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovanou, jako podepisující osobou. V soudu předložené smlouvě nebyl na straně žalované uveden ani kód, jehož vytvoření smlouva v rámci smluvních podmínek předpokládala. K uzavření smlouvy mělo dojít akceptací návrhu smlouvy zaslané věřitelem žalované v rámci webových stránek věřitele, akceptace návrhu měla být žalovanou podepsána unikátním identifikačním kódem zaslaným věřitelem žalované jako sms na mobilní telefon. K akceptaci mohlo dojít také odesláním sms zprávy z mobilního telefonu žalované se smluvně dohodnutým textem na smluvně určené telefonní číslo věřitele. Žádost o čerpání peněžních prostředků v rámci úvěrového limitu měl podat klient (žalovaná) prostřednictvím webových stránek nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele. Žádost o čerpání peněžních prostředků schvaloval věřitel, který ji mohl ze smluvně definovaných důvodů odmítnout. V případě, že věřitel schválil žádost klienta o čerpání, oznámil to klientovi prostřednictvím sms zprávy nebo emailem. Neobdržel-li klient zprávu, že žádost byla schválena do pěti pracovních dnů od data žádosti o čerpání, žádost se považovala za zamítnutou. Soudu nebyla předložena komunikace mezi věřitelem a žalovanou, z níž by bylo možno zjistit proces udělení identifikačního kódu a tím dospět k závěru, že smlouva o úvěru byla mezi nimi uzavřena. Soudu ani nebyla předložena komunikace mezi věřitelem a žalovanou ohledně postupu při čerpání úvěru, tudíž zůstalo neprokázané tvrzení žalobkyně, že úvěr byl postupně žalované vyplácen. Z žádné soudu předložené listiny nebyl ani zjištěn projev vůle žalované, kterým označila svůj bankovní účet pro účel výplaty úvěru. Soudu předložena informační tabulka číslo účtu obsahovala, žalovanou však tato listina nebyla nijak autorizována, tudíž dle vlastních pravidel věřitele nemohl soud dovodit, že uvedený účet označila právě žalovaná. Takovou informaci neobsahoval ani soudu předložený formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru. Z listiny nazvané„ platební informace“ soud zjistil, že věřitel evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 57 742,11 Kč splatnou ke dni 25. 1. 2020. Listina, obsahující záznamy převodů peněz do dispozice žalované, však soudu předložena nebyla. Pro absenci informací o účtu a převodu peněz nemohl být ani proveden důkaz dotazem na banku, jak žalobkyně navrhla v žalobě. Smlouvou ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena věřitelem jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi. Věřitel dopisem ze dne 9. 3. 2020 oznámil žalované postoupení její pohledávky žalobkyni, oznámení bylo odesláno dne 9. 3. 2020 společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, vyhotovenou advokátem žalobkyně rovněž dne 9. 3. 2020. 5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, protože je postupníkem ze smlouvy o postoupení uzavřené s původním věřitelem jako postu