112 C 313/2021-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu 29. 6. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 6 345 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] uzavřela s žalovanou dne 22. 8. 2020 úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované na její bankovní účet poskytnuta částka 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 99 Kč s termínem splatnosti do 24 měsíců, avšak svou povinnost nesplnila. Ve smlouvě byly sjednány také poplatky za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a za SMS servis ve výši 49 Kč Smlouva byla uzavřena poté, co byla ověřena identita žalované tím, že žalovaná odeslala na bankovní účet žalobkyně ověřovací poplatek 1 Kč a také poté, co žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, zejména zjišťovala její další závazky a posoudila její příjmovou a výdajovou stránku včetně jeho osobního stavu. Žalovaná dluží žalobkyni celkem 6 345 Kč, z tohoto nesplacená jistina činí 3 000 Kč, poplatek za úvěr činí 99 Kč, částka 495 Kč představuje neuhrazené poplatky za bezpečnou splátku, částka 245 Kč poplatky za SMS servis, úroky činí 588 Kč a z důvodu prodlení má také právo na smluvní pokutu ve výši 2 x 500 Kč a 358 Kč a na účelně vynaložené náklady v částce 560 Kč. Kromě toho požaduje žalobkyně také zákonné úroky z prodlení z částky 6 345 Kč, a to v kapitalizované výši 20,83 Kč za dobu od 14. 6. 2021 do 29. 6. 2021 a od 30. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: mezi účastníky byla dne 22. 8. 2020 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] uzavřena úvěrová smlouva dle žádosti žalované č [číslo] a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované na její účet č. [bankovní účet] bezúčelový úvěr 3 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 99 Kč. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč, dále byla sjednána služba bezpečná splátka, avšak bez poplatku. Žalovaná se zavázala úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 3 099 Kč splatit do 14 dnů od jeho poskytnutí. Ve smlouvě byl sjednán také ověřovací poplatek 1 Kč pro účely uzavření smlouvy a ověření bankovního účtu žalované a žalovaná jej uhradila dne 22. 8. 2020 ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně. Na tento účet žalobkyně téhož dne poukázala částku 3 000 Kč. Úvěrová smlouva byla žalovanou podepsána unikátním SMS kódem z jejího telefonního čísla, přičemž žalovaná současně při sjednávání smlouvy předložila žalobkyni kopii svého občanského průkazu. Žalovaná dle historie úvěrové smlouvy neuhradila na úvěr ničeho. Předžalobní výzvou ze dne 14. 5. 2021 zaslanou žalovanému doporučeně dne 17. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení nesplaceného úvěru včetně poplatku a dalších účtovaných poplatků a smluvních pokut v celkové výši 6 345 Kč nejpozději do 30 dnů od sepsání této výzvy. 4. Žaloba je převážně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1824 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl o. z. Dle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dle její žádosti na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaná se je zavázala spolu s poplatkem ve výši 99 Kč a dalšími sjednanými poplatky. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná poskytnutou částku spolu se sjednanými poplatky v termínu splatnosti vrátila. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobkyně tuto svou povinnost splnila, a proto soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jeho nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 3 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaná žalobkyni před podáním žaloby neuhradila ničeho, je tedy povinna vrátit tuto částku. Jelikož je se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 3 000 Kč, a to ode dne 14. 6. 2021 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána výzvou žalobkyně ze dne 23. 11. 2020, která jí byla prokazatelně odeslána. Pokud tedy žalovaná svou povinnost ihned nesplnila, je v prodlení a přísluší věřiteli úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyně požadovala úroky z prodlení za dobu od 11. 2. 2021 do 29. 6. 2021 v kapitalizované výši 20,83 Kč a soud jí tuto částku přiznal, neboť zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za uvedené období činí 94,20 Kč a soud vázán návrhem žalobkyně nemohl tento její požadavek překročit. Dále byly přiznány zákonné úroky z prodlení z částky 3 000 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 3 345 Kč s úroky z prodlení z této částky od 30. 6. 2021 do zaplacení byla žaloba zamítnuta, neboť je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, jsou neplatná veškerá ujednání v ní obsažená, tedy i ujednání o poplatcích, popř. o sankcích formou smluvní pokuty a žalovaná je není povinna vracet, a to včetně úroků z prodlení z těchto částek. 5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, které měla ve věci převážný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.