115 C 333/2021-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 1. 2020 a doplněnou dne 22. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 945,57 Kč s úrokem ve výši 786,90 Kč a s úrokem ve výši 15,40 % ročně z částky 33 450,12 Kč za dobu od 2. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 568,44 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 450,12 Kč za dobu od 2. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně – [právnická osoba] uzavřela dne 5. 6. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal k hrazení měsíčních splátek úvěru ve výši 852 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci. V rámci smlouvy byl sjednán úrok ve výši 15,40 % ročně. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 7. 8. 2019 odstoupila od smlouvy a prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný dosud dluží na jistině částku 33 450,12 Kč, na poplatcích částku 2 495, 345 Kč, na smluvní úroku ke dni 1. 10. 2019 částku 786,90 Kč a na úroku z prodlení ke dni 1. 10. 2019 částku 568,44 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně upřesnila částku 2 495,45 Kč, kterou nárokuje na poplatcích a dále uvedla, že její právní předchůdkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru z informací získaných od žalovaného a dotazem na CCB. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 11. 1. 2021. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 55, dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 5. 6. 2018 [právnická osoba] a žalovaný, [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, a to v rámci uvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále jen„ Úvěrový účet“). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami ve výši 852 Kč, úvěr měl být splacen dne 20. 6. 2023. Úrok byl sjednán ve výši 15,40 % ročně. Dále bylo v bodech 8. 1 a 8. 2. Smlouvy sjednáno, že pro případ prodlení žalovaného se splátkou úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo v případě prodlení žalovaného se dvěma splátkami úvěru má [právnická osoba] právo prohlásit celý úvěr za splatný. 6. Z výpisu z osobního bankovního účtu žalovaného za období červenec 2017 až červen 2018 (č. l. 115 verte až 129) bylo zjištěno, že měsíční průměrný čistý příjem žalovaného byl v období červenec 2017 až leden 2018 ve výši 6 497 Kč, v únoru 2018 není evidován žádný příjem žalovaného z pracovní činnosti. V období březen 2018 až červen 2018 byl průměrný příjem žalovaného ve výši 9 289 Kč. Konečný zůstatek na tomto účtu byl vždy záporné hodnoty. 7. Z platební bilance úvěru (č. l. 62) bylo zjištěno, že dne 5. 6. 2018 byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný dosud uhradil na tento úvěr částku 8 769,55 Kč. 8. Z výpisu z Úvěrového účtu bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 5. 6. 2018 částku 35 000 Kč, dále z tohoto výpisu vzal soud za prokázáno, že žalovaný částečně splácel úvěr, výpis obsahuje specifikaci smluvních úroků, splatných úroků z prodlení z jistiny a dalších poplatků. 9. Z dopisu ze dne 7. 8. 2019 (č. l. 66) bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k okamžité splatnosti celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019 (č. l. 102) bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila ke dni 1. 10. 2019 žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek (č. l. 100) bylo zjištěno, že v něm mezi jinými figuruje pohledávka ze Smlouvy. 11. Z dopisu ze dne 10. 10. 2019 (č. l. 67) bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení žalované částky. Z poštovního podacího archu (č. l. 68) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 10. 10. 2019 poštovní zásilku na adresu žalovaného. 12. Z dopisu ze dne 15. 10. 2019 (č. l. 69) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalobou uplatněné částky a zároveň ho upozornila na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z poštovního podacího archu (č. l. 71) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 15. 10. 2019 poštovní zásilku na adresu žalovaného. 13. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla podstatná pro posouzení této věci. 14. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému částku 35 000 Kč převodem na jeho úvěrový účet vedený u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky. Dosud žalovaný uhradil částku 8 768,55 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávek na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Dále se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost danou jí § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/48 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaný byl při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu mu slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru. Úvěruschopnost žalovaného nelze ani osvědčit výpisy z jeho bankovního účtu, neboť není z nich patrné, jaké měl žalovaný pravidelné měsíční výdaje – na bydlení, na služby poskytované v souvislosti s bydlením, na potraviny, léky apod. Nadto, jak již bylo výše zmíněno, všechny měsíční výpisy z účtu žalovaného končily záporným zůstatkem na účtu. Dle názoru soudu je nezbytné v rámci posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr, aby poskytovatel úvěru znal veškeré pravidelné příjmy a výdaje spotřebitele v rozsahu řady měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru a tyto aby si ověřil z příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně nedoložila v rámci tohoto řízení, a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 9. 9. 2021, č. j. 115 C 333/2012-76, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z., tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 6. 2018 částku 35 000 Kč a dosud na ni zaplatil částku 8 769,55 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 26 230,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 15. 10. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 15. 10. 2019, neboť žalovaný byl vyzván k zaplacení žalobou uplatněné pohledávky v dopise ze dne 10. 10. 2019, který mu byl doručen dne 14. 10. 2019 (§ 573 o. z.). V této výzvě nebyla stanovená žádná konkrétní lhůta k plnění dluhu, proto byl žalovaný povinen dluh uhradit ihned (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný dluh k této výzvě neuhradil, dnem 15. 10. 2019 se ocitl v prodlení a žalobkyni náleží nárok na zaplacení úrok z prodlení z dlužné částky. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 579 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 3 616 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 438 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 1 500 Kč, režijní paušály k úko