116 C 189/2021-85 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 25. 5. 2021 a doplněnou podáním ze dne 5. 10. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 2. 6. 2016 smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 7. 6. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 137,09% ročně se splátkami 36 měsíců po 2 016 Kč splatných vždy k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2016 dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni částku 72 576 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnost, jakožto doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, dále byla prověřena v registrech [příjmení] a NRKI. Na základě údajů včetně informací dotazovaných registrů a na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr splatit. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u první splátky splatné dne 19. 7. 2016. K 18. 9. 2016 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 70 997,73 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Žalovaný byl oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé jistiny až do úplného zaplacení. Účastníci se dohodli, že je žalobkyně oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení také z dlužného úroku jakožto součástí nové jistiny. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní jistiny dle bodu [číslo] a [číslo] smluvních podmínek v celkové výši 18 728 Kč Smluvní pokuta činí 161,28 Kč za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této pokuty i splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2x 161,28 Kč. Žalobkyni dále vzniklo v souladu se smlouvou bodu [číslo] odst. b) právo na smluvní pokutu ve výši 262,08 Kč za každou splátku, s kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Takto mu bylo u splátky [číslo] smluvní pokuta činí 262,08 Kč. Dle bodu [číslo] smluvních podmínek byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné částky odpovídající nové jistině, tj. 18 144 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 89 725 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedené shora. Žalovaný měl celkový měsíční příjem 14 000 Kč, měsíční náklady 7 800 Kč a volné zdroje 6 200 Kč, které byly dostatečné ke splácení úvěru. Nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně jinou smlouvu, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a obchodník s ním jednající doporučil úvěr. Žalobkyně řádně vyhodnotila majetkové poměry žalovaného a dospěla k závěru, že tento je schopen úvěr řádně hradit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se nedostavil, soud jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 6. 2016 na základě návrhu na uzavření smlouvy uzavřena smlouva o úvěru [číslo] přičemž žalobkyně návrh na uzavření smlouvy akceptovala. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč s tím, že úvěr bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 016 Kč s úrokovou sazbou 137,09% p.a. po dobu 36 měsíců s celkovou splatnou částkou 72 576 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, přičemž smlouva je datována, podepsána, návrh smlouvy byl akceptován 2. 6. 2016 (viz návrh smlouvy ze dne 2. 6. 2016, splátkový kalendář, oznámení o schválení úvěru ze dne 8. 6. 2016 včetně dodejky ze dne 10. 6. 2016, obchodní podmínky). Dne 7. 6. 2016 byl na vrub účtu žalovaného poskytnut úvěr žalobkyni ve výši 25 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru ze dne 7. 6. 2016). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s bližšími informacemi o čerpaném úvěru (viz předsmluvní formulář). Byly zjišťovány informace o osobě žalovaného v rámci hodnocení klienta s tím, že tento má pravidelný měsíční příjem 14 000 Kč, pracuje u [právnická osoba], s.r.o., jeho výdaje činí 7 800 Kč a volné zdroje 6 200 Kč, bydlí v pronájmu, je ženatý. Doklady k hodnocení klienta předloženy nebyly (viz hodnocení klienta). Účet žalovaného vykazoval debetní zůstatky ve výši - 4 204,70 Kč ke dni 19. 5. 2016, - 505,77 Kč ke dni 31. 5. 2016, - 10,14 Kč ke dni 29. 4. 2016, přičemž žalovaný obdržel dne 10. 5. 2016 mzdu ve výši 12 505 Kč, dne 13. 4. 2016 mzdu 13 289 Kč a dne 16. 3. 2016 mzdu 14 400 Kč od [právnická osoba], s.r.o. (viz výpisy z účtu [číslo]). V roce 2013 byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba], s.r.o., v roce 2014 u [právnická osoba], s.r.o., a dne 1. 2. 2014 uzavřel dodatek pracovní smlouvy se [právnická osoba], s.r.o., kdy pracovní poměr se od 1. 2. 2014 mění na dobu neurčitou. Současně byly doloženy výplatní lístky za měsíc leden až duben 2016 s příjmem 15 230 Kč, 14 400 Kč, 13 289 Kč a 12 505 Kč (viz pracovní smlouvy, mzdové listy. Dne 18. 9. 2016 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 73 160 Kč (viz oznámení ze dne 18. 9. 2016). Žalobkyně se pokusila o smírné řešení věci (viz pokus o smír ze dne 19. 8. 2016). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila s fotokopií OP. Žalovaný byl prověřován v registru [příjmení], přičemž byl zjištěn negativní poznatek s tím, že dluží telekomunikační poplatky a za služby elektronických komunikací, v nebankovních registrech bylo zjištěno skóre 263, přičemž není blíže specifikováno, co uvedené skóre znamená (viz výpis z registru [příjmení], výpis z nebankovního registru). Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že dne 7. 10. 2016 žalovaný podal návrh na povolení k oddlužení s tím, že souhrn všech jeho závazků činí 344 388 Kč u 12 věřitelů. Dne 7. 11. 2016 se do insolvenčního řízení přihlásila se svým nárokem žalobkyně. K návrhu na povolení oddlužení žalovaný uvedl, že v době od 21. 5. 2016 do 20. 9. 2016 byl v evidenci úřadu práce. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil celkovou částku 1 578,27 Kč (viz přehled splátek). 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 6. 2016 ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 36 měsíců formou měsíčních splátek po 2 016 Kč s úrokovou sazbou 137,09% p.a. s celkovou splatnou částkou 72 576 Kč. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalobkyni částku 1 578,27 Kč. Žalobkyně v důsledku špatné platební morálky úvěr zesplatnila, a to k datu 18. 9. 2016. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Zákonem byla žalobkyni uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřila, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Z listinných důkazů má soud za prokázáno, že žalobkyně ověřovala příjmy žalovaného ať už dotazováním jeho samotného či předložením pracovních smluv a mzdových listin, avšak z historie účtu rovněž mohla zjistit, že účet žalovaného vykazuje opakovaně záporný zůstatek, navíc dle registru [příjmení] dluží za telekomunikační poplatky,