117 C 357/2020-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkové částky v celkové výši 30 689 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 2. 7. 2019 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 40 824 Kč, a to v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 134 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut dne 8. 7. 2019 v částce 28 000 Kč na účet žalované a zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 2 000 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná však sjednané splátky řádně nesplácela, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a dne 24. 6. 2019 odeslala žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaná žalobkyni dluží neuhrazené splátky 3 470 Kč a neuhrazenou jistinu ke dni zesplatnění 22 746 Kč a z neuhrazené jistiny požaduje žalobkyně obchodní úrok 21,6 % ročně, jakož i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné částky a za tři upomínky požaduje celkem 300 Kč dle smluvních podmínek. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 499 Kč za neuhrazenou jednotlivou měsíční splátku úvěru, což při dluhu žalované na šesti splátkách činí 2 994 Kč a dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně ode dne zesplatnění, kterou žalobkyně požaduje z částky 26 216 Kč za období od 25. 6. 2019 do 8. 8. 2019, tj. ve výši 1 179 Kč. Žalovaná celkovou dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku vtělenou do zesplatnění úvěru ze dne 24. 6. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne 7. 1. 2021 se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 7. 2019 [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou cenu úvěru ve výši 40 824 Kč v 36 splátkách po 1 134 Kč měsíčně s tím, že první splátka byla splatná 20. 8. 2019 a poslední dne 20. 7. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,2 % ročně. Finanční prostředky měly být poskytnuty na účet č. [bankovní účet]. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že je svobodná nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájemním bytě. Její čistý měsíční příjem činí 18 100 Kč, příjem domácnosti 18 100 Kč, výdaje na bydlení 5 400 Kč, zaměstnavatelem žalované je [právnická osoba] 4. V čestném prohlášení spotřebitele ze dne 2. 7. 2019 žalovaná uvedla, že její náklady na bydlení, vodu, energie a paliva činí 5 400 Kč, je svobodná a vyživovací povinnost nemá, její další běžné výdaje činí 3 410 Kč a splátky úvěrů činí 1 300 Kč, zbývá doplatiti 12 000 Kč. Má mzdu, plat, důchod ve výši 18 100 Kč, jiné příjmy nemá. Žalovaná prohlásila, že proti její osobě není zahájeno ani vedeno exekuční řízení, není v úpadku, nemá více věřitelů, nemá peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. 5. Výpisem z centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že u žalované ke dni 3. 7. 2019 neprobíhala žádná exekuce. 6. Výpisem z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že u žalované ke dni 3. 7. 2019 neprobíhalo insolvenční řízení. 7. V listině označené„ posouzení smlouvy o úvěru [číslo]“ je uvedeno, že žalovaná má příjem 18 100 Kč, výdaje má ve výši 5 400 Kč + 1 300 Kč, počet vyživovaných osob 0. 8. Výplatními lístky žalované bylo prokázáno, že příjem žalované za měsíc duben 2019 činil 16 485 Kč a za měsíc květen 2019 činil 15 423 Kč. 9. Potvrzením o provedení transakce vystaveným ČSOB bylo prokázáno, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 28 000 Kč a zaúčtována byla dne 8. 7. 2019 s uvedením variabilního symbolu [číslo]. 10. Z výpisu z platebních karet č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že tento účet je veden na jméno žalované. 11. Potvrzením o provedení transakce vystaveným ČSOB bylo prokázáno, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 2 000 Kč a zaúčtována byla dne 8. 7. 2019 s uvedením variabilního symbolu [číslo]. 12. Z Bonity smlouvy má soud za prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši 9 004 Kč. 13. Upomínkou pro smlouvu [číslo] ze dne 22. 4. 2019 a seznamem odeslaných upomínek ze dne 22. 4. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] do 30 dnů ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka činila 1 202 Kč a upomínací náklady 100 Kč. Listina byla žalované odeslána dne 22. 4. 2019. 14. Výzvou k úhradě částky ze dne 22. 5. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] do 30 dnů ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka činila 2 336 Kč, upomínací náklady 200 Kč. Odeslání této výzvy žalované nebylo soudu doloženo. 15. Zesplatněním pro smlouvu [číslo] a předžalobní výzvou k úhradě částky ze dne 24. 6. 2019 a podacím lístkem ze dne 24. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 2. 7. 2019 do 10 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení. Dlužná částka činila 26 216 Kč, smluvní pokuty celkem 3 992 Kč a upomínací náklady 300 Kč. Listina byla žalované odeslána dne 24. 6. 2020. 16. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 17. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 2. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a tato se jej zavázala splatit spolu se sjednaným úrokem v 36 měsíčních splátkách, první splátka byla splatná dne 20. 8. 2019. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, když žaloba žádná tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované před uzavření úvěrové smlouvy neobsahuje, ani břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, protože údaje o majetkových poměrech žalované ve smlouvě, čestném prohlášení a„ posouzení smlouvy“ nebyly prokázány, pouhé uvedení údajů v listinách bez osvědčení je nedostatečné. Uvedený příjem žalované ve výši 18 100 Kč měsíčně neodpovídá výplatním lístkům žalované, neboť za měsíc duben 2019 činil příjem žalované částku 16 485 Kč a za měsíc květen 2019 částku 15 423 Kč. Navíc ze záznamu neplyne, jakým způsobem žalobkyně zkoumala výdaje žalované na bydlení a její další běžné výdaje. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného posta