106 C 363/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla doručena soudu dne 30. 7. 2021 vůči žalovanému zaplacení částky 41 712,33 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 19. 4. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 35 967 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 7 155 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 15 220 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 11 792 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 267 Kč, poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 11. 10. 2019. Na dlužnou částku bylo ze strany žalovaného zaplaceno celkem 30 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena s účinností ke dni 5. 1. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 41 712,33 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 561,10 Kč, dlužného poplatku ve výši 16 151,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 891,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 031,83 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 25 561,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 25 561,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to vyhodnocením informací požádaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 6. 1. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne 19. 4. 2019, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 40 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 34 167 Kč, sestávající z úroku ve výši 7 155 Kč, částky za zpracování a administrativní činnost ve výši 15 220 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 11 792 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 75 967 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 267 Kč a poslední splátku ve výši 1 214 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaný smlouvu podepsal. Ze zákaznické karty ze dne 19. 4. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný uvedl adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [okres] a adresu místa výběru [ulice a číslo], [okres]. Dále uvedl, že je zaměstnán jako zedník u zaměstnavatele Strojírny a stavby [obec]. Žalovaný uvedl měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 19 785 Kč, ostatní příjmy žadatele – 0 Kč, celkem 19 785 Kč. Žalovaný uvedl výdaje – odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, předložila doklad totožnosti, pracovní smlouvu a výplatní pásky za únor, březen 2019. Údaje v kartě zákazníka stvrdil svým podpisem. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaný na smlouvu [číslo] čerpal celkem 40 000 Kč a zaplatil celkem 30 400 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 18. 12. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze [číslo] smlouvy. Z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy [číslo] nejpozději ve lhůtě do 13. 7. 2021. Z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 19. 4. 2019 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 34 167 Kč, sestávající z úroku ve výši 7 155 Kč, částku za zpracování a administrativní činnost 15 220 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení 11 792 Kč. Celkovou částku ve výši 75 967 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 267 Kč a poslední splátku ve výši 1 214 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Zároveň žalovaný dne 19. 4. 2019 sdělil skutečnosti v zákaznické kartě, a to datum narození, bydliště, rodné číslo. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále byly sděleny údaje o tom, že je zaměstnaný jako zedník u firmy Strojírny a stavby [obec]. Žalovaný sdělil měsíční příjmy – 19 785 Kč a odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Zároveň byly předloženy doklady, a to občanský průkaz, pracovní smlouva a výplatní pásky za únor a březen 2019. Žalovaný celkem zaplatil právní předchůdkyni na zápůjčku částku 30 400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 18. 12. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 13. 7. 2021. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 19. 4. 2021 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je zaměstnán jako zedník s příjm