110 C 241/2022-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky 12 390 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 509,93 Kč od [datum] do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 25,35 % ročně z částky 9 509,93 Kč od [datum] do zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 917,51 Kč a úhrady kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 819,26 Kč, a dále se domáhala úhrady částky 7 740 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 844,77 Kč od [datum] do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 24,69 % ročně z částky 5 844,77 Kč od [datum] do zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 905,94 Kč a úhrady kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 236,76 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 60 týdenních splátek po 304 Kč do [datum]. Žalovaný uhradil 5 850 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 60 týdenních splátek po 309 Kč do [datum]. Žalovaný uhradil 10 800 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla prověřena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenaných do karet zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Smlouvou o postoupení pohledávek ze [datum] postoupila předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a řádně předvolaného a omluveného právního zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (čl. 14 a násl. spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 18 240 Kč vrátit předchůdkyni formou 60 týdenních splátek po 304 Kč počínaje dnem [datum] do [datum]. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, uhradil 5 850 Kč. Další platby již na dluh neprovedl. 4. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (čl. 16-17 spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 18 540 Kč vrátit předchůdkyni formou 60 týdenních splátek po 309 Kč počínaje dnem [datum] do [datum]. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, uhradil 10 800 Kč. Další platby již na dluh neprovedl. 5. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které dne [datum] poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a dne [datum] poskytla 10 000 Kč, žalovaný se tyto částky s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozích odstavcích. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smluv byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 6. Žalobkyně v rámci doplnění žaloby (čl. 29-30 spisu) skutkově tvrdila, že příjmy a výdaje žalovaného v rámci hodnocení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv byly uvedeny do karet zákazníka ze dnů [datum] a [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako elektrikář ve společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 22 500 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti (viz karta zákazníka z [datum]). Dále žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou jako pomocný elektrikář ve společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti (viz karta zákazníka z [datum]). 7. V kartě zákazníka z [datum] (čl. 31-32 spisu) je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako elektrikář ve společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 12 000 Kč, další příjem je uveden částkou 10 500 Kč (bez specifikace, o jaký příjem se jedná), celkové příjmy jsou uvedeny částkou 22 500 Kč. Výdaje na bydlení jsou uvedeny částkou 5 500 Kč (přispívá 1 000 Kč), osobní výdaje částkou 6 000 Kč a splátky úvěrů 1 400 Kč. Celkové výdaje jsou uvedeny částkou 12 900 Kč, použitelný příjem je tedy uveden částkou 9 600 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že příjmy byly ověřeny z pracovní smlouvy a složenek, a že byla předložena nájemní smlouva. Ani jedna z listin soudu předložena nebyla. 8. V kartě zákazníka z [datum] (čl. 33-34 spisu) je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u [jméno] [příjmení] ve [obec] jako pomocný elektrikář s průměrným čistým měsíčním příjmem 10 000 Kč, další příjem je uveden částkou 5 000 Kč (bez specifikace, o jaký příjem se jedná), celkové příjmy jsou uvedeny částkou 15 000 Kč. Výdaje na bydlení jsou uvedeny částkou 2 000 Kč a osobní výdaje částkou 3 000 Kč. Celkové výdaje jsou uvedeny částkou 5 000 Kč, použitelný příjem je tedy uveden částkou 10 000 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že příjmy byly ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy, a že byla předložena nájemní smlouva a faktury za energie. Ani jedna z listin soudu předložena nebyla. 9. Za daného stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, když neprokázala, že by ověřila příjmy žalovaného a vycházela pouze z jeho informací, a netvrdila a neprokázala výdaje žalovaného před uzavřením smluv. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010, dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání). 10. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřených úvěrových smluv. 11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně dne [datum] obdržel v hotovos