111 C 333/2021-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplatit částku 4 742,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 742,67 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 3. 12. 2020 do 21. 12. 2020 a z částky 4 742,67 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že dne 12. 9. 2020 řídil žalovaný [značka automobilu], [registrační značka], jehož byl i vlastníkem a provozovatelem a při couvání od nakládací rampy přehlédnul za sebou odstavené vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“) a zadní částí vozidla narazil do zadní části vozidla poškozeného, došlo k hmotné škodě na obou vozidlech, k vozidlu žalovaného nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni proto vznikla zákonná povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným, žalobkyně pověřila likvidací pojistné události [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost, na základě provedeného šetření pověřeného partnera poskytla žalobkyně poškozenému dne 1. 10. 2020 z garančního fondu plnění ve výši 17 808 Kč, pověřenému partnerovi žalobkyně uhradila dne 6. 10. 2020 náklady na likvidaci ve výši 2 420 Kč, výplatou plnění z garančního fondu vznikl žalobkyni zákonný nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, žalobkyni vznikl nárok na náhradu částky 6 742,67 Kč, tj. 1/3 vyplaceného plnění z částky Kč 20 228 Kč, přípisem k uplatnění práva na náhradu ze dne 2. 11. 2020 požadovala žalobkyně po žalovaném úhradu částky 6 742,67 Kč a stanovila lhůtu k plnění do 2. 12. 2020, žalovaný písemně kontaktoval žalobkyni se žádostí o úhradu pohledávky ve splátkách, k datu podání žaloby uhradil žalovaný pouze splátku ve výši 2 000 Kč dne 21. 12. 2020, zbytek dluhu žalovaný ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2021 nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba a předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 20. 12. 2021 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Z účasti u jednání se žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. K prokázání tvrzeného nároku provedl soud důkaz přečtením listin a zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o dopravní nehodě a fotografií poškozeného vozidla bylo zjištěno, že protokol byl dne 12. 9. 2020 sepsán Policií ČR pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo], bylo zapsáno, že dne 12. 9. 2020 řídil žalovaný [značka automobilu], [registrační značka], jehož byl i vlastníkem a provozovatelem a při couvání od nakládací rampy prodejny [jméno] v [obec] přehlédnul za sebou odstavené vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a zadní částí vozidla narazil do zadní části vozidla poškozeného, došlo k hmotné škodě na obou vozidlech, alkohol u žalovaného zjištěna nebyla, žalovaný svým jednáním porušil ustanovení § 4 písm. a), b) zákona č. 361/2000 Sb. a mohl se tak dopustit přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. [právnická osoba] jako pověřený partner žalobkyně stanovila dle provedené kalkulace výši skutečné škody na vozidle poškozeného ve výši 17 808 Kč, stejnou částku následně dne 2. 10. 2020 žalobkyně odeslala na účet poškozeného a současně již dne 18. 9. 2020 odeslala na účet pověřeného partnera částku 2 420 Kč. Částka byla uvedena v likvidační zprávě [obec] [anonymizována dvě slova] jako poplatek za služby [právnická osoba] [anonymizováno], kdy na základě prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí ze dne 17. 1. 2017 existovala dohoda mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] o výši odměny za zpracování škodních událostí v maximální výši 2 000 Kč bez DPH. Z dopisu nazvaného uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 2. 11. 2020 bylo zjištěno, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k náhradě částky 6 742,67 Kč z titulu regresního nároku po řidiči a provozovateli škodícího vozidla, částka měla být uhrazena nejpozději ke dni 2. 12. 2020. Dopis byl odeslán na adresu trvalého bydliště žalovaného. Žalobkyně vyhotovila 21. 4. 2021 předžalobní upomínku, v níž vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 4 742,67 Kč. Předžalobní upomínka byla odeslána poštou dne 23. 4. 2021. 4. Po právní stránce šlo v dané věci o nárok dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění k datu dopravní nehody, tj. ke dni 12. 9. 2020, výplatou plnění pak žalobkyni vzniklo právo podle § 24 odst. 9 stejného zákona na náhradu jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila, včetně nákladů za jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce žalobkyně na náhradu podle věty prvé § 24 odst. 9 jsou solidárními dlužníky (tj. plní společně a nerozdílně) provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda, řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. V daném případě byl žalován řidič s vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla v jedné osobě. Za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá jeho provozovatel podle § 2927 o. z., dle něhož kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Řidič vozidla odpovídá za škodu podle § 2910 věty první o. z., dle něhož škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. V dané věci šlo o zásah do vlastnického práva poškozeného. Řidič vlastním zaviněním způsobil protiprávní čin porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), který ukládá každému chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. V příčinné souvislosti s tímto jednáním způsobil žalovaný na jiném vozidle škodu. Zavinění na vzniku škody nese v dané věci žalovaný výlučně sám, spoluzavinění řidiče poškozeného vozidla na vzniku škody zjištěno nebylo. Žalobkyni proto svědčilo právo na náhradu poskytnutého plnění. Ve vztahu k částce 17 808 Kč za věcnou škodu na vozidle šlo o hodnotu opravy poškozeného vozidla stanovenou odborným servisem. Tímto způsobem stanovená výše škody nevyvolala u soudu pochybnosti o správnosti jejího určení, neboť vyplynula z provedeného dokazování, kdy odbornost provedení likvidační zprávy nebyla relevantně zpochybněna. Žalovaný byl povinen dluh zaplatit ke dni 2. 12. 2020, jelikož tak neučinil v celém rozsahu, kdy uhradil jen částku 2 000 Kč dne 21. 12. 2020, dostal se dne 3. 12. 2020 dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O žalobou uplatněném nároku bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný, které byl procesně neúspěšný, je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši 400 Kč, částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem.