111 C 376/2022-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], požaduje úhradu žalovaného nároku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému právní předchůdce žalobkyně zaslal dne 20. 8. 2018 na jeho bankovní účet částku 20 000 Kč, aniž by mezi nimi byla uzavřena smlouva o poskytnutí takové částky, žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení žaloby a předvolání došlo dne 18. 11. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z listiny o smlouvě o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jako„ věřitel“) měla s žalovaným (dále také jako„ klient“) uzavřít smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, dle této se věřitel zavázal žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] vyplatit dne 10. 8. 2018 částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit ve splátkách, doba trvání úvěru byla uvedena na neurčito. Soudu předložená nedatovaná listina nesoucí záznam smlouvy obsahovala na konci textu podpis pouze u zástupce věřitele v podobě značky zobrazující podpis, ohledně žalovaného listina neměla žádný podpis, vlastnoruční ani elektronický, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným, jako podepisující osobou. Podepsaný nebyl ani formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně výpisem z bankovního účtu doložila, že dne 20. 8. 2018 věřitel odeslal ze svého bankovního účtu na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem rodného čísla žalovaného a jeho jménem částku 20 000 Kč Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena věřitelem jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi, identifikace pohledávky byla obsažena v příloze smlouvy. Věřitel dopisem ze dne 2. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou v předložené smlouvě dne 2. 2. 2021 společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, vyhotovenou advokátem žalobkyně rovněž dne 2. 2. 2021. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitel měla s žalovaným jako vydlužitelem uzavřít smlouvu o úvěru, dle této se věřitel zavázal žalovanému převodem na jeho účet, jehož číslo bylo ve smlouvě uvedeno, vyplatit částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit. Soudu předložená nedatovaná listina nesoucí záznam smlouvy obsahovala na konci textu podpis pouze u zástupce věřitele v podobě značky zobrazující podpis, ohledně žalovaného listina neměla žádný podpis, vlastnoruční ani elektronický, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným. Věřitel dne 20. 8. 2018 vyplatil na účet žalovaného částku 20 000 Kč Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena věřitelem jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi. Věřitel dopisem oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni, oznámení bylo odesláno poštou na smluvní adresu žalovaného společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, vyhotovenou advokátem žalobkyně dne 2. 2. 2021. 5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Provedenými důkazy nebyla existence smlouvy zjištěna. Protože z listinných důkazů plyne, že žalovanému byla z prostředků věřitele zaslána na jeho účet částka ve výši 20 000 Kč, soud považuje požadavek žalobkyně na vrácení této částky za důvodný. Žalovaný před podáním žaloby nic nezaplatil a nadále dluží částku 20 000 Kč, o kterou se obohatil a je povinen tuto žalobkyni vrátit. Ze strany žalovaného došlo v rozsahu označené částky k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 a násl. o. z. na úkor žalobkyně (právní nástupkyně původního věřitele). Bezdůvodným obohacením je v tomto případě plnění poskytnuté bez právního důvodu, přičemž věřitel jednal v omylu o právním stavu (nešlo tak o vědomé plnění nedluhu dle § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., které vylučuje právo na vrácení plnění). Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že teprve předžalobní výzva byla první kvalifikovanou výzvou k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalovaného dne 2. 2. 2021, jak se podává z podacího lístku odeslané doporučené pošty. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalovanému doručena nejpozději dne 5. 2. 2021, který je třetím pracovním dnem po odeslání tohoto podání žalovanému (k otázce došlé zásilky viz například rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 125/2019 ze dne 30. 4. 2019). Žalovaný byl povinen dluh žalobkyni zaplatit ve výzvě určené lhůtě„ do tří dnů“, tj. do 8. 2. 2021, jelikož tak neučinil, dostal se dne 9. 2. 2021 dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni 9. 2. 2021 činila zákonná výše úroku z prodlení 8,25 % dlužné částky ročně, žalobkyně požadovala stejnou výši úroku až od 13. 2. 2021 ročně. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů v celkové výši 2 252 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od 1. 7. 2014 (dále jen„ a. t.“), celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 252 Kč.