112 C 18/2022-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 3 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení a dále částek 150 Kč, 690 Kč a 453 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu s příslušenstvím do [datum], avšak svůj závazek nesplnila. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 3 603 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 3 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty, která byla sjednána pro případ prodlení s úhradou úvěru ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, přičemž je uplatňována ve výši 453 Kč z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 150 Kč představující paušální náhradu nákladů za upomínání, přičemž poplatek za upomínku byl ve smlouvě ujednán ve výši 50 Kč za 1 upomínku. Kromě tohoto požaduje žalobkyně také náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč (za dopisy, telefonické hovory, osobní návštěvy). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva označená jako smlouva o úvěru [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být žalované poskytnut výplatou hotovosti v prodejnách spol. [právnická osoba] a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit bez poplatků a úroků v základní době splatnosti, která činí 30 dnů ode dne jeho poskytnutí s tím, že je dána možnost požádat o prodloužení splatnosti. Žalovaná při podpisu smlouvy potvrdila, že jako čerpání úvěru převzala částku 3 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru, které byly žalované předány při sjednání smlouvy, a z nich vyplývá, že byla sjednána smluvní pokuta za opožděné platby ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení z dlužné částky a dále poplatek v částce 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku a další poplatky, např. za prodloužení splátkového kalendáře. [právnická osoba] vyhotovila dne [datum], [datum] a [datum] upomínky a předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ve výši 3 000 Kč a současně v těchto upomínkách vyúčtovala poplatky ve výši 50 Kč za každou z upomínek. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena žalobkyni, což stvrdily smluvní strany společným prohlášení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele ze dne [datum], jakož i žalobkyně zaslaným žalované doporučeně dne [datum] s tím, že v tomto oznámení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně dne [datum] opětovně vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy. 4. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi její právní předchůdkyní spol. [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva označená jako smlouva o úvěru, kterou však soud obsahově považuje za smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu částka 3 000 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná tuto částku původnímu věřiteli, popř. žalobkyni, vrátila ve sjednaném termínu splatnosti. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 o. z., což bylo žalované původním věřitelem notifikováno dle § 1882 o. z. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V řízení však nebylo žádným způsobem tvrzeno ani prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost jakýmkoli způsobem splnila. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Plnila-li proto právní žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 3 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná něčeho již uhradila, a proto je povinna uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do této částky. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 3 000 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla o úhradu dlužné částky upomínána poprvé v oznámení o postoupení pohledávky s termínem splnění do [datum], které jí bylo prokazatelně zasláno. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány ve výši požadované žalobou, tj. 8,25 % ročně, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla nárok na úroky vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Ve zbývající části, tj. v rozsahu úroků z prodlení předcházejících tomuto období, jakož i částek 150 Kč, 690 Kč a 453 Kč představující náklady za odeslání celkem 3 upomínek, náklady na další vymáhání a na smluvní pokutu soud zamítl jako nedůvodnou, neboť tyto nároky mají původ z absolutně neplatné smlouvy a nelze je žalobkyni přiznat. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že v řízení nebylo ani prokázáno, že by tyto upomínky byly žalované skutečně odeslány. 5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 36 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 32% uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 68 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu včetně tří režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 536 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů o právní moci rozsudku.