115 C 17/2022-81 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2021 a doplněnou dne 4. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 21 519,95 Kč s úrokem ve výši 1 865,10 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 761,09 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které mu poskytla úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, dodatkem ke smlouvě ze dne 28. 2. 2020 byl úvěrový rámec navýšen na 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané peněžní prostředky formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni 5. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni částku 18 963,95 Kč na jistině úvěru, částku 2 556 Kč na poplatcích a dále smluvní úrok a úrok z prodlení. Dosud žalovaný neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a uvedla, že má přístup k bankovnímu účtu žalovaného, a proto znala jeho příjem v rozhodném období, jeho výdaje stanovila podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 193 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žalovaný měl další závazky – splátkovou kreditní kartu s limitem nastaveným na 26 000 Kč a s orientační splátkou 1 300 Kč měsíčně a úvěr s měsíční splátkou 2 757 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 24. 2. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 9. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet vyčerpané finanční prostředky měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku. 6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období květen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 464 Kč, dne 15. 5. 2018 vybral hotovost 1 500 Kč, 2 500 Kč a 12 000 Kč, dne 16. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč, dne 18. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a 1 000 Kč a dne 20. 5. 2018 vybral hotovost 400 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 95,64 Kč. 7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 20 680 Kč, dne 13. 6. 2018 vybral hotovost 12 000 Kč a 6 800 Kč, dne 17. 6. 2018 vybral hotovost 1 800 Kč a dne 21. 6. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 0 Kč. 8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červenec 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 378 Kč, dne 13. 7. 2018 vybral hotovost 19 000 Kč a dne 19. 7. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 68 Kč. 9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období srpen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 997 Kč, dne 14. 8. 2018 vybral hotovost 12 500 Kč, dne 16. 8. 2018 vybral hotovost 1 600 Kč, dne 18. 8. 2021 vybral hotovost 1 200 Kč, dne 19. 8. 2018 vybral hotovost 500 Kč, dne 21. 8. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a dne 25. 8. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 75,90 Kč. 10. Z Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že dne 28. 2. 2020 se žalobkyně a žalovaný dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč. 11. Z dopisu ze dne 6. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o úvěru ke dni 5. 3. 2021 a požaduje zaplacení celé dlužné částky najednou. 12. Z dopisu ze dne 26. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy. 13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 26. 8. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného. 14. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového limitu 10 000 Kč, později ho navýšila na 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal k jeho splácení, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením splátek úvěru a žalobkyně využila svého práva a požádala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně nedoložila soudu žádné listinné důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru co do pasivní majetkové stránky žalovaného. 15. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení byla smlouvou o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval ot