115 C 287/2022-60 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2022a doplněnou dne 8. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 177 s úrokem z prodlení ve výši 68,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 177 Kč za dobu od 15. 5. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že dne 5. 11. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému převodem na jeho účet úvěr ve výši 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu, žalovaný zaslal na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a na tento účet byl následně poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný podepsal úvěrovou smlouvu za pomocí SMS kódu, který mu zaslala žalobkyně. Krom úvěru žalobkyně požaduje rovněž zaplacení částky 177 Kč představující náklady spojené s vymáháním žalované pohledávky. Žalovaný dosud neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a k tomuto tvrzení doložila listinné důkazy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 30. 9. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru ID žádosti [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 5. 11. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalovaný podepsal Smlouvy za pomocí SMS kódu. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tento úvěr navýšený o poplatek ve výši 330 Kč nejpozději dne 5. 12. 2021. Žalovaný uvedl adresu bydliště: [ulice a číslo], [obec]. 6. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. 7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z těchto informací o majetkové situaci žalovaného před uzavřením Smlouvy: žalovaný pracuje na dohodu o provedení práce, má čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, měsíční splátka úvěru činí 10 667 Kč. Žalovaný byl lustrován v těchto databázích dlužníků: CRIBIS, SOLUS, NRKI, IR. Dále žalobkyně vycházela z toho, že příjem ostatních členů domácnosti žalovaného činí 30 000 Kč. Co do pravidelných měsíčních výdajů žalovaného žalobkyně vycházela ze statistických dat: životní minimum ve výši 3 550 Kč, minimální výdaje na bydlení ve výši 6 347 Kč, životní minimum členů domácnosti žalovaného ve výši 6 750 Kč. 8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné další závazky. 9. Z Potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že žalobkyně obdržela ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, který byl zaslán z účtu č. [bankovní účet]. 10. [právnická osoba] ze dne 9. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni 5. 11. 2021 majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet]. 11. Z Potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 5. 11. 2021 na účet žalovaného částku 10 000 Kč. 12. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně dne 5. 11. 2021 zaslala na účet žalovaného částku 10 000 Kč. 13. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícího se ke Smlouvě soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 5. 11. 2021 částku 10 000 Kč a neuhradil na tuto částku dosud ničeho. 14. Z dopisu ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání výzvy, tj. do 15. 5. 2022 (14. 5. 2022 byla neděle) a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. 15. Z podacího archu soud zjistil, že dne 2. 10. 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného dle smlouvy o úvěru. 16. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 10 000 Kč, na kterou žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalobkyně nedoložila soudu, že zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. 17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 19. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 21. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 22. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 23. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 24. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z. a jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování