115 C 368/2021-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 56 700 Kč s úrokem ve výši 4 537,60 Kč, dále s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 760 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela dne 8. 1. 2019 s žalovanou smlouvu o půjčce ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 6 800 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 800 Kč. Dosud žalovaná uhradila částku 18 900 Kč a dluží na jistině částku 40 000 Kč a na poplatcích částku v celkové výši 16 700 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovanou v kartě zákazníka. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 25. 10. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 1. 2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované částku 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o 35 600 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 6 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 800 Kč, to vše v 77 týdenních splátkách ve výši 970 Kč a poslední 78. splátce ve výši 910 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 25 978 Kč, zbývající část úvěru ve výši 14 022 Kč byla započtena na úhradu úvěru žalované ze smlouvy [číslo]. Strany smlouvy si sjednaly úrok za poskytnutou částku ve výši 21,27 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná dne 8. 1. 2019 poskytla společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: bydlí společně se svým partnerem v pronajatém bytě, je na mateřské dovolené, její pravidelné měsíční příjmy jsou 5 000 Kč z dohody o pracovní činnosti a rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, dále uvedla příjem 26 000 Kč, tento však blíže nespecifikovala. Pravidelné měsíční výdaje žalované na bydlení jsou ve výši 12 120 Kč, ostatní měsíční výdaje žalované jsou ve výši 12 000 Kč. Žalovaná má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na žalobkyni, tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Oznámení bylo zasláno žalované poštou dne 22. 2. 2021. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení, tato výzva byla žalované zaslána poštou dne 14. 5. 2021. 10. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 8. 1. 2019 žalované částku 25 978 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 35 600 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Schopnost žalované splácet úvěr společnost [právnická osoba] ověřila z tvrzení žalované, žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy na podporu tvrzení o úvěruschopnosti žalované, tj. neprokázala finanční situaci žalované v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 11. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Dále se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/48 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaná byla při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu jí slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně v rámci tohoto řízení netvrdila a ani nedoložila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z., tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 25 978 Kč a dle tvrzení žalobkyně dosud zaplatila částku 18 900 Kč, jednalo se o plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a proto soud zavázal žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 078 Kč (§ 2993 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 9. 3. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl doručen žalované dne 25. 2. 2021 (§ 573 o. z.). V této výzvě byla stanovená 10 denní lhůta k plnění dluhu, dnem 9. 3. 2021 se žalovaná ocitla v prodlení a od toho dne žalobkyni náleží úrok z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy žalobkyni nevzniklo právo na úhradu smluvního úroku, poplatků a částečně ani na žalobou požadovaný úrok z prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.