115 C 404/2021-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 105,90 Kč s úrokem ve výši 19 311,92 Kč, dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14 713,77 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 6530,97 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 713,77 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela dne 6. 5. 2013 s žalovanou smlouvu o půjčce ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dosud žalovaná uhradila částku 6 994,10 Kč a dluží na jistině částku 14 713,77 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 4 392,13 Kč. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovanou v kartě zákazníka. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 17. 1. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 6. 5. 2013 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o 11 100 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 15 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok za poskytnutou částku ve výši 23,72 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná dne 6. 5. 2013 poskytla společnosti [právnická osoba] tyto informace o své finanční situaci: bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem ve výši 10 500 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalované na bydlení jsou ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje činí 5 400 Kč. Žalovaná nesplácí žádné další půjčky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na žalobkyni, tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo zasláno žalované poštou dne 7. 1. 2020. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované zaslána poštou dne 14. 5. 2021. 10. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 6. 5. 2013 žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 11 100 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Schopnost žalované splácet úvěr společnost [právnická osoba] ověřila z tvrzení žalované, žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy na podporu tvrzení o úvěruschopnosti žalované, tj. neprokázala finanční situaci žalované v době uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 11. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Dále se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 9 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/48 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaná byla při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu jí slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně v rámci tohoto řízení netvrdila a ani nedoložila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z., tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně dosud zaplatila částku 6 994,10 Kč, jednalo se o plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a proto soud zavázal žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 005,90 Kč (§ 2993 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 22. 1. 2020, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl doručen žalované dne 11. 1. 2020 (§ 573 o. z.). V této výzvě byla stanovená 10 denní lhůta k plnění dluhu, dnem 22. 1. 2020 se žalovaná ocitla v prodlení a od toho dne žalobkyni náleží úrok z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy žalobkyni nevzniklo právo na úhradu smluvního úroku, poplatků a částečně ani na žalobou požadovaný úrok z prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšné žalované (v rozsahu 78 % předmětu řízení, tj. žalované částky včetně jejího příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.