115 C 425/2021-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 277,46 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 520 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 14. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce a předala jí částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 546 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Žalovaná zaplatila dosud na tuto pohledávku částku 480 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalované a po ověření z dokladů předložených žalovanou – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 20. 1. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Dne 14. 6. 2019 byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o úrok ve výši 1 600 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 8 000 Kč. Podle smluvních podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 32,15 % ročně. V kartě zákazníka žalovaná poskytla dne 14. 6. 2019 společnosti [právnická osoba] tyto informace o své majetkové situaci: bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost vůči dítěti, je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem ve výši 13 500 Kč. Její pravidelné měsíční výdaje jsou tyto: 3 500 Kč na bydlení, 4 600 Kč označené jako ostatní výdaje. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Dle strany 61 Přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek byly žalobou uplatněné pohledávky postoupeny na žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 2. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Dle poštovního podacího lístku dne 22. 2. 2021 byla žalované zaslána poštovní zásilka. Dopisem ze dne 13. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalovaných pohledávek a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva zaslána žalované dne 14. 5. 2021. 5. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 7. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 9. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 10. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti [právnická osoba] v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnicí mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované, tj. není známa majetková situace žalované v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a pr