117 C 76/2022-63 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2021 a doplněnou k výzvě soudu dne 5. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 38 406,25 Kč s příslušenstvím a částky 74 145,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 5. 9. 2017 smlouvu o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] („ Nárok 1“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěru ve výši 50 000 Kč, který měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 18,4 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou dle smlouvy s tím, že veškeré úroky i veškeré ceny za úkony se budou připisovat k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy původní věřitel řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to zejména na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splatit ve sjednaných splátkách. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s průměrným příjmem ve výši 9 979 Kč, žije s rodiči a nemá žádnou vyživovací povinnost, nejsou mu prováděny exekuční či jiné srážky ze mzdy, nemá žádné výdaje na léky či jiné povinné výdaje. Z pracovní smlouvy předložené žalovaným byla ověřena pravdivost sdělených údajů, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným příjmem ve výšin 9 979 Kč. Vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku a prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR nebyly k osobě žalovaného zjištěny žádné negativní údaje. Ze svých interních registrů a pomoci dotazu do CCB původní věřitel vycházel z příjmu žalovaného v celkové výši 9 979 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době poskytnutí úvěru žádný další úvěr. I když žalovaný sám žádné své výdaje neuvedl, ohledně výdajů bylo vycházeno ze statistických dat a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů bydlení, a to z částky 5 599 Kč, a to s ohledem na tvrzení žalovaného, že bydlí u rodičů, což výdajovou stránku značně snižuje. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek, se splácením sjednaných splátek se však dostal do prodlení, resp. poskytoval jen částečné plnění. Původní věřitel tedy využil svého práva a ke dni 2. 9. 2020 úvěr zesplatnil. Ke dni zesplatnění úvěru byla jistina vyčíslena částkou 38 406,25 Kč O zesplatnění byl žalovaný informován oznámením odeslaným mu dne 7. 9. 2020. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil splátku ze dne 30. 7. 2021 ve výši 1 150 Kč, která byla započtena na příslušenství. Následně byla pohledávka původním věřitelem Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2020 postoupena žalobkyni, což původní věřitel žalovanému písemně oznámil. Žalobkyně kromě dlužné jistiny úvěru ve výši 38 460,25 Kč požaduje po žalovanému úrok z úvěru ve výši 18,4 % ročně ode dne 2. 11. 2020, kdy platba žalovaného přestala tyto úroky krýt, a také úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 1. 11. 2020, do zaplacení, když v souladu s ust. § 9 zákona č. 177/2000 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, neuplatňuje úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020. Dále právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2017 smlouvu o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] („ Nárok 2“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěru ve výši 100 000 Kč, který měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 12,4 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou dle smlouvy s tím, že veškeré úroky i veškeré ceny za úkony se budou připisovat k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy původní věřitel řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to zejména na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splatit ve sjednaných splátkách. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s průměrným příjmem ve výši 9 979 Kč, žije s rodiči a nemá žádnou vyživovací povinnost, nejsou mu prováděny exekuční či jiné srážky ze mzdy, nemá žádné výdaje na léky či jiné povinné výdaje. Z pracovní smlouvy předložené žalovaným byla ověřena pravdivost sdělených údajů, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným příjmem ve výšin 9 979 Kč. Vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku a prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR nebyly k osobě žalovaného zjištěny žádné negativní údaje. Prověřením pohybů na bankovním účtu žalovaného, ze svých interních registrů a pomoci dotazu do CCB původní věřitel vycházel z příjmu žalovaného v celkové výši 9 979 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný splácí další úvěr ve splátkách po 1 082 Kč. Ohledně výdajů bylo vycházeno ze statistických dat a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů bydlení, a to z částky 5 599 Kč, a to s ohledem na tvrzení žalovaného, že bydlí u rodičů, což výdajovou stránku značně snižuje. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek, se splácením sjednaných splátek se však dostal do prodlení, resp. poskytoval jen částečné plnění. Původní věřitel tedy využil svého práva a ke dni 2. 9. 2020 úvěr zesplatnil. Ke dni zesplatnění úvěru byla jistina vyčíslena částkou 74 145,54 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil splátku ze dne 30. 7. 2021 ve výši 1 950 Kč, která byla započtena na příslušenství. Následně byla pohledávka původním věřitelem Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2020 postoupena žalobkyni, což původní věřitel žalovanému písemně oznámil. Žalobkyně kromě dlužné jistiny úvěru ve výši 74 145,54 Kč požaduje po žalovanému úrok z úvěru ve výši 12,4 % ročně ode dne 20. 11. 2020, kdy platba žalovaného přestala tyto úroky krýt, a také úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 1. 11. 2020, do zaplacení, když v souladu s ust. § 9 zákona č. 177/2000 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, neuplatňuje úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020. Na předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek žalovaný nereagoval. 2. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 13. 4. 2022 a dne 9. 6. 2022, se žalovaný bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2022 a dne 2. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně Nároku 1 co do zákonného úroku z prodlení z částky 38 406,25 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 21. 1. 2021 a co do smluvního úroku z částky 38 406,25 Kč za dobu od 2. 11. 2020 do 22. 1. 2021, když žalovaný v průběhu řízení na nárok žalobkyně z úvěrové smlouvy ze dne 5. 9. 2017 uhradil částku v celkové výši 2 300 Kč, a to platbou ve výši 1 150 Kč ze dne 17. 3. 2022 a ze dne 19. 4. 2022, a dále ohledně Nároku 2 co do zákonného úroku z prodlení z částky 74 145,54 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 23. 12. 2020 a co do smluvního úroku z částky 74 145,54 Kč za dobu od 20. 11. 2020 do 23. 12. 2020, když žalovaný v průběhu řízení na nárok žalobkyně z úvěrové smlouvy ze dne 13. 9. 2017 uhradil částku v celkové výši 1 900 Kč, a to platbou ve výši 950 Kč ze dne 17. 3. 2022 a ze dne 19. 4. 2022. Podáním doručeným soudu dne 2. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně Nároku 1 co do smluvního úroku z částky 38 406,25 Kč za dobu od 23. 1. 2021 do 6. 5. 2021, když žalovaný v průběhu řízení na nárok žalobkyně z úvěrové smlouvy ze dne 5. 9. 2017 uhradil částku v celkové výši 2 000 Kč, a to platbou ze dne 20. 5. 2022, a dále ohledně Nároku 2 co do smluvního úroku z částky 74 145,54 Kč za dobu od 24. 12. 2020 do 1. 2. 2021, když žalovaný v průběhu řízení na nárok žalobkyně z úvěrové smlouvy ze dne 13. 9. 2017 uhradil částku ve výši 1 000 Kč, a to platbou ze dne 20. 5. 2022. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, se kterým žalovaný nesouhlas nevyjádřil, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do zákonného úroku z prodlení z částky 38 406,25 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 21. 1. 2021 a co do smluvního úroku z částky 38 406,25 Kč za dobu od 2. 11. 2020 do 6. 5. 2021, a co do zákonného úroku z prodlení z částky 74 145,54 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 23. 12. 2020 a co do smluvního úroku z částky 74 145,54 Kč za dobu od 20. 11. 2020 do 1. 2. 2021, zastavil. 4. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne 5. 9. 2017 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 18,4 % ročně splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 08