106 C 304/2023-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 31. 8. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 586 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], došlo dne 6. 12. 2020 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši ve výši 963 Kč, dále se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to částku ve výši 4 900 Kč, jako úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy, dále za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 929 Kč a úhradu za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným vyplývající z předmětné smlouvy byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřená mezi společnosti [právnická osoba], a žalobkyní uzavřené dne 25. 4. 2023, postoupena žalobkyni s účinností ke dni 28. 4. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 5 103,75 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 253,78 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 394,65 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 454,15 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 879,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč, úroku vyčísleného od 7. 2. 2022 do 1. 4. 2023 z dlužné jistiny ve výši 1 129,57 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení, tj. od 1. 4. 2023 ve výši 736,19 Kč. Dále se žalobkyně domáhá úhrady příslušenství. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky Předžalobní výzvou ze dne 1. 8. 2023, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 8. 11. 2023, se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání k jednání mu bylo dne 30. 10. 2023. Žalobkyně se k jednání dostavila a setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze Smlouvy o úvěru [číslo] že uvedená smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], a žalovaným dne 6. 12. 2020. Věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti a žalovaný se zavazuje zaplatit úrok v celkové výši 693 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady za vyhotovení úvěrového případu ve výši 929 Kč a za inkaso plateb hotovosti v místě bydliště 1 800 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem byla ve výši 18 592 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 8 592 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Z Bilance smlouvy [číslo] vzal soud za prokázáno, že žalovaný celkem uhradil na smlouvu částku 9 506 Kč, a to dne 7. 12. 2020 1 328 Kč, dne 21. 1. 2021 1 350 Kč, dne 20. 2. 2021 1 300 Kč, dne 20. 3. 2021 500 Kč, dne 23. 4. 2021 500 Kč, dne 14. 5. 2021 1 300 Kč, dne 18. 6. 2021 1 400 Kč, dne 20. 10. 2021 1 328 Kč a dne 18. 1. 2022 500 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní dne 25. 4. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy postoupil na žalobkyni pohledávku ze Smlouvy o úvěru [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamovala žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky, vyplývající z Úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 6. 12. 2020 na žalobkyni. Z Předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 7. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu vyplývající ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], dne 6. 12. 2020. Z Podacího lístku ze dne 1. 8. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému dne 1. 8. 2023 korespondenci na adresu [adresa]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 6. 12. 2020 právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž přijetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy a zároveň se zavázal zaplatit úrok v celkové výši 963 Kč, za poskytnutí úvěru částku 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a náklady za platby v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celková dlužná částka činí 18 592 Kč a celkové náklady činí 8 592 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Na úvěr žalovaný celkem uhradil částku 9 506 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti [právnická osoba], a žalobkyní byla pohledávka za žalovaného vyplývající ze Úvěrové smlouvy [číslo] postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne 1. 8. 2023 Předžalobní výzvu k plnění ze dne 31. 7. 2023. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 6. 12. 2020 Smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. V tomto řízení žalobkyně v rámci žalobních tvrzení netvrdila rozhodné skutečnosti ohledně způsobu ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr před poskytnutím samotného úvěru. Soud proto u jednání dne 8. 11. 2023 poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit skutková tvrzení, označit a doložit důkazy ohledně prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr. I přes poučení ze strany soudu tvrzení ani důkazy nebyly doplněny. Úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 6. 12. 2020 soud ve smyslu ust. § 86 odst. 1,2 a ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. hodnotí jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou zákonnou povinnost, tj. řádným způsobem neověřil schopnost žalovaného splácet úvěr porovnáním a zhodnocením jeho majetkových poměrů. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. S ohledem na neplatnost smlouvy jsou neplatná i veškerá ujednání. V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem