107 C 151/2023-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 950,47 Kč (14 012,93 Kč zbývající jistina úvěru, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 256,57 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 816,99 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 294,36 Kč, úhrady za umožnění splátek ve výši 2 507,15 Kč a 7 062,47 Kč smluvní pokuty) s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 929,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 207,30 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 269,5 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 15 % ročně z částky 14 012,93 od [datum] do zaplacení) odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) písemně smlouvu o úvěru [číslo] kterou stvrdil vlastnoručním podpisem, na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v smluvním úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč do [datum] (ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč). Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původnímu věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínky, telefonické výzvy, osobní návštěva). Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne [datum]. Žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 2 000 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán téhož dne. Právní zástupce žalobkyně odeslal předžalobní upomínku ze dne [datum] dne [datum]. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatil na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl čistý příjem ve výši 24 942 Kč (tento měl být právní předchůdkyni žalobkyně doložen potvrzením zaměstnavatele), uvedl, že má smlouvu na dobu určitou do [datum], je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá bankovní účet. Výdaje na bydlení a energie žalovaný uvedl ve výši 1 000 Kč, na jídlo dopravu a osobní náklady 3 860 Kč, srážky ze mzdy 3 924 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 992 Kč. Dále čestně prohlásil, že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů je ke dni uzavření smlouvy 74 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] včetně potvrzení o podání obyčejných zásilek dne [datum] soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z [datum]. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum] výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 37 039,11 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] nejpozději do [datum]. 8. Z výpisu transakcí ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] částku 2 000 Kč v hotovosti. 9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ve výši 25 888 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem, administrativním poplatkem, odměnou za hotovostní inkaso splátek v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, v celkové částce 27 888 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil na smlouvu [číslo] částku 2 000 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat, tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou žádost o úvěr, nedoložila tvrzený příjem, který je v žádosti uveden (potvrzení od zaměstnavatele), odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Zjištěné údaje navíc nebyly ověřovány a správně vyhodnoceny, již z vyplněné žádosti vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy nařízené srážky ze mzdy (souhrnná výše exekučně vymáhaných/žalovaných dluhů dle čestného prohlášení žalovaného činila 74 000 Kč), stávající zatížení splátkami 1 992 Kč měsíčně a pracovní smlouvu měl na dobu určitou do [datum]. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 2 000 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 13 000 Kč (15 000 Kč – 2 000 Kč = 13 000 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 13 000 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne [datum] do zaplacení (když prokazatelně byl žalovaný vyzván k zaplacení až předžalobní výzvou, ve které byl vyzván k zaplacení do [datum]) ve výši 15 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející d