107 C 175/2023-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 677 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 989,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 266,25 Kč, s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 6 786,43 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 786,43 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 20 477 Kč v pravidelných 52týdenních splátkách ve výši 394 Kč, poslední splátka ve výši 383 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem 8 800 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci které žalovaný dne [datum] uvedl, že má měsíční příjem ve výši 11 795 Kč, bydlí v nájemním bytě, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 1 000 Kč a toto doložil dodatkem k pracovní smlouvě a výplatními páskami. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z [datum] odeslaným doporučeně dne [datum], ve kterém současně vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum] vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že smlouva byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno], (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit 20 477 Kč (tj. jistinu 10 000 Kč, úrok ve výši 5 101 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč) v 52týdenních splátkách (1. – 51. splátka ve výši 394 Kč a poslední splátka ve výši 383 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 88 %. Ve smluvních ujednáních byla sjednána také smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do zákonem stanovené výše smluvní pokuty. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá bankovní účet, má pravidelný měsíční příjem 11 795 Kč, další příjmy domácnosti 25 000 Kč a odhadl měsíční výdaje na 1 000 Kč. Příjmovou stránku měla předchůdkyně žalobkyně ověřit ze 2 výplatních pásek za období [číslo] a [číslo]. 6. Z dodatku k pracovní smlouvě z [datum] soud zjistil, že mzda žalovaného činí od [datum] částku 14 600 Kč měsíčně. 7. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu uhradil 8 800 Kč. 8. Z výzvy k plnění z [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do [datum], tato mu byla odeslána doporučeně dne [datum]. 9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 20 477 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] postoupena z původního věřitele na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 20 477 Kč v 52týdenních splátkách po 394 Kč (a poslední ve výši 383 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 8 800 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na spotřebitelský úvěr něčeho uhradil, ať již původnímu věřiteli či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel zápůjčky totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka a dodatek k pracovní smlouvě, nedoložila zmiňované výplatní pásky, odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr (pouze s přiloženým dodatkem pracovní smlouvy), není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 10 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 8 800 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 1 200 Kč (10 000 Kč – 8 800 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 1 200 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,25 % ročně, tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne [datum] do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalovanému doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení do 10 dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu [datum], kdy žalovaný nebyl v prodlení. 11. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 10 477 Kč, kapitalizované