112 C 121/2023-56 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 30 448 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] prostřednictvím své webové stránky smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované na její bankovní účet poskytnut úvěr v původní výši 13 000 Kč, který byl dle žádosti žalované navýšen na celkovou částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 5 448 Kč nejpozději do [datum]. Úvěr byl žalované poskytnut poté, co si na webových stránkách věřitele vybrala parametry úvěru, vyplnila registrační formulář s kontakty na ni, poté se seznámila se s obsahem úvěrové smlouvy, potvrdila návrh na uzavření smlouvy, čímž byla smlouva uzavřena. Žalovaná však úvěru nesplatila a pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 30 448 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka původním věřitelem poskytnuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. [právnická osoba] poukázala na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] dne [datum] částku 13 000 Kč s označením platby„ Půjčka od [webová adresa], dne [datum] na tento účet poukázala částku 8 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, ve dnech [datum] a [datum] poukázala částky 1 500 Kč, jak bylo zjištěno z výpisů z účtu společnosti [právnická osoba] Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu otevřeného od [datum] je žalovaná. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy k ní bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, mj. pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] ve výši 30 448 Kč. 5. K úhradě dlužné částky v celkové výši 40 393 Kč ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] byla žalovaná vyzvána Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně téhož dne s termínem splnění do tří dnů, jak bylo zjištěno z této výzvy a podacího lístku. 6. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako smlouva o úvěru [číslo] z níž soud zjistil, že měla být uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem s tím, že předmětem smlouvy měl být spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč a měl být poskytnut žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] se sjednaným úrokem ve výši 2 990 Kč a s termínem splatnosti [datum] Smlouva však není podepsána žádným z účastníků této smlouvy, u podpisu je uvedeno, že byl klientovi zaslán potvrzovací kód na zde uvedené telefonní číslo a tímto kódem potvrdil klient návrh smlouvy. 7. Dále žalobkyně předložila soudu listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] které měly být uzavřeny dne [datum], [datum], [datum] a [datum], z nichž soud zjistil, že tyto smlouvy měly změnit a doplnit podmínky smlouvy o úvěru [číslo] tak, že mělo dojít k navýšení částky poskytnutého úvěru nejprve na 21 500 Kč, poté na 22 000 Kč a na 23 500 Kč, a nakonec na částku 25 000 Kč s tím, že poslední termín splatnosti byl stanoven na [datum] a celkem mělo být na úroku uhrazeno 5 448 Kč, celková částka ke splacení bez prodloužení měla činit 30 448 Kč Ani tyto listiny nejsou podepsány žádným z účastníků smlouvy, u podpisu je uvedeno, že byl klientovi zaslán potvrzovací kód na zde uvedené telefonní číslo a tímto kódem potvrdil klient návrh smluv. 8. Žaloba je převážně důvodná. Soud má předně za to, že nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak je tvrzeno ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalobkyně tvrdila k tomuto způsobu kontraktace, že žalovaná vyplnila registrační formulář a poté potvrdila návrh na uzavření smlouvy o úvěru kódem ze svého telefonního čísla. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z. pro požadavek podpisu jednající osobou platí, že podpis může být nahrazen také mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé, tedy je možné právní jednání učiněné elektronickými prostředky také elektronicky podepsat. V daném případě je však zcela zapotřebí, aby bylo jednoznačně identifikováno, jaká osoba podpis tímto způsobem učinila. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by byl žalované skutečně uvedený kód zaslán a tímto došlo k podpisu smlouvy právě žalovanou. Nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. 9. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska existence smluvního vztahu, na základě něhož měl být žalované poskytnut úvěr. 10. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované u [právnická osoba] byly původním věřitelem poukázány částky 13 000 Kč, 8 500 Kč, 500 Kč a 2 x 1 500 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno nárok přiznat z titulu vydání bezdůvodného obohacení, jak požadovala žalobkyně. Žalované byla poskytnuta celková částka 25 000 Kč bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měl původní věřitel žalované plnit. Za této situace má právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 25 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na uvedenou částku původnímu věřiteli či žalobkyni něčeho vrátila. Na dalších 5 448 Kč nemá žalobkyně nárok, neboť jde o smluvní úrok z úvěru, o němž však v řízení nebylo prokázáno, že by byl platně sjednán. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 25 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzvána až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do tří dnů. Úroky tedy žalobkyni náleží od [datum] a za dobu předchozí byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Stejně tak byl zamítnut požadavek žalobkyně na zaplacení částky 5 448 Kč s úroky z prodlení, jehož důvodnost žalobkyně v řízení neprokázala. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byla existence smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou prokázána, byla by uvedená smlouva o úvěru posouzena jako neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 o. z., avšak žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel splnil své povinnosti vyplývající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy že by dostatečně posoudil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. 11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 64 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 18 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 82 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 3 396 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 218 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 2 173 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).