115 C 275/2023-67 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2023 a doplněnou dne 14. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 19. 8. 2022 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 19. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěrový limit 10 900 Kč. Žalovaný postupně čerpal peněžní prostředky od žalobkyně až do částky 10 900 Kč, avšak dosud neuhradil na tento úvěr ničeho. Žalobkyně se domáhá nároku zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 900 Kč včetně úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 981 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny ode dne prodlení až do úplného zaplacení (čl. 6 4 VOP), přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dní prodlení žalovaného. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a poplatku za službu„ Presto“ ve výši 660 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a předložila soudu výpis z bankovního účtu žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání v podání, doručeném soudu dne 14. 9. 2023. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 10. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 19. 7. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 10 900 Kč. Žalovaný podepsala Smlouvu za pomocí prostředků komunikace na dálku. Dle čl. IV Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za sjednání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník, který v čl. 1 stanoví výši poplatku za sjednání úvěru. Ze Sazebníku bylo zjištěno, že služba„ Presto“ je zpoplatněna částkou 165 Kč za každé expresní vyplácení úvěru. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020 (dále jen„ VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 6. 4 VOP). 6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období březen až červenec 2022 byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaný měl v tomto období průměrný čistý příjem ve výši 27 251 Kč, v období březen až květen 2022 žalovaný hradil na nájemném a službách v průměru částku 8 821 Kč. Žalovaný čerpal dne 17. 6. 2022, dne 16. 6. 2022 a dne 23. 5. 2022 úvěry od [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Dne 19. 5. 2022 žalovaný uhradil společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] částku 250 Kč. 7. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: jeho domácnost má celkem 4 členy, z toho 2 s příjmem, čistý příjem žalovaného činí 26 835 Kč měsíčně, jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 24 100 Kč – tj. 2 100 Kč na splácení jiných úvěrů, 14 000 Kč na bydlení a 8 000 Kč na ostatní nezbytné výdaje. 8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ze Smlouvy takto: dne 19. 7. 2022 částku 1 100 Kč, dne 19. 7. 2022 částku 3 000 Kč, dne 19. 7. 2022 částku 4 100 Kč a dne 20. 7. 2022 částku 2 700 Kč, celkem vyčerpal částku 10 900 Kč a využil 4 x službu„ Presto“ za 4 expresní čerpání úvěru. 9. Z dopisu ze dne 10. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. 10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 10. 3. 2023 poštovní zásilku na adresu žalovaného. 11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 12. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec 10 900 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalobkyně vycházela při ověřování úvěruschopnosti žalovaného z informací od žalovaného a z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské čin