115 C 33/2023-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 a doplněnou dne 24. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 420,67 Kč s úrokem ve výši 8 030,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 576,53 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 8 420,67 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do zaplacení, částky 762 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a částky 2 475,68 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 23. 9. 2021 do 14. 7. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela dne 22. 7. 2020 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] předala mu částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 8 592 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 1 328 Kč. Žalovaný dosud uhradil pouze částku 3 157,99 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a k výzvě soudu předložila výplatní lístky žalovaného za období duben až červen 2020, pracovní smlouvu žalovaného a dohodu o práci přesčas. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 13. 3. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se dne 22. 7. 2020 zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit navýšenou o 8 592 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 10 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru, přičemž smluvní pokuta za prodlení s jednou splátkou nesmí přesáhnout 500 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 7. 2020 (tedy v den uzavření úvěrové smlouvy) poskytl společnosti [právnická osoba] tyto informace o své majetkové situaci: je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 13 176 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 000 Kč, tj. částka 1 000 Kč vynaložená na výdaje spojené s bydlením a částka 5 000 Kč vynaložená na dopravu, jídlo, osobní náklady žalovaného. Žalovaný bydlí u rodičů a nemá děti. 7. Z pracovní smlouvy nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, když pracovní smlouva není kompletní a je nečitelná. 8. Z dohody o práci přesčas bylo zjištěno, že ji žalovaný uzavřel se svým zaměstnavatelem – společnosti [právnická osoba], předmětem dohody bylo ujednání o práci žalovaného přesčas v rozsahu 8h týdně, maximálně 150 h ročně. 9. Z výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že za období duben, květen a červen 2020 (tj. období bezprostředně předcházející uzavření Smlouvy) byl průměrný měsíční příjem žalovaného ve výš 13 177 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pod pořadovým [číslo] pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni. 11. Z dopisu ze dne 4. 8. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 8. 8. 2022 zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného. 12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena do dne 1. 12. 2022. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 23. 11. 2022 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného. 13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] předala dne 22. 7. 2020 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 592 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost [právnická osoba] ověřila z pracovní smlouvy žalovaného, dohody o práci přesčas, výplatních lístků žalovaného za rozhodné období. Právní předchůdkyně žalobkyně se nezabývala posouzením pasivní majetkové stránky žalovaného před uzavřením Smlouvy. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 16. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 19. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 20. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené