115 C 74/2023-70 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2022 a doplněnou dne 5. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 414 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 414 Kč za dobu od 12. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 14. 3. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč vrátit žalobkyni do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Žalovaný dosud uhradil částku 1 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala bonitu žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a předložila soudu dva důkazy – potvrzení o provedení ověření bonity klienta a úvěrovou zprávu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 4. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 3. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalovaný podepsal smlouvu prostřednictvím SMS kódu [číslo], který mu zaslala žalobkyně. Žalobkyně na základě Smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr navýšený o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do 13. 4. 2022. Žalovaný uvedl bydliště na adrese [adresa žalovaného]. V rámci Smlouvy byly sjednány tyto služby: expres výplata za poplatek 199 Kč, bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně, SMS servis za poplatek 49 Kč měsíčně, prodloužení splatnosti za poplatek 999 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 % z jistiny úvěru, tj. 300 Kč. 6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní již 9 jiných úvěrů, které splácel částkou 36 520 Kč měsíčně, celková zbývající částka úvěrů žalovaného činí 741 887 Kč 15 žádostí žalovaného o úvěr bylo odvoláno. 7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z těchto informací vztahujících se k majetkové situaci žalovaného: čistý příjem ve výši 30 000 Kč měsíčně, výše splátek jiných úvěrů 6 000 Kč měsíčně dle žádosti a 15 185 Kč měsíčně dle NRKI, měsíční výdaje žalovaného ve výši 6 750 Kč (životní minimum) + 6 505 Kč (minimální výdaje na bydlení), výše splátky úvěru ze Smlouvy 10 677 Kč. Dále žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS s negativním nálezem. 8. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného před uzavřením úvěrové Smlouvy. 9. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 14. 3. 2022 žalovaný. 10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný zaslal dne 1. 6. 2021 na bankovní účet žalobkyně tzv. ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. 11. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 14. 3. 2022 na účet žalovaného částku 10 000 Kč. 12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 1 Kč. 13. Z dopisu ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání výzvy, tj. do 11. 9. 2022 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. 14. Z poštovního archu bylo zjištěno, že dne 15. 8. 2022 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného uvedenou ve Smlouvě. 15. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 16. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně zaslala dne 14. 3. 2022 na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč na základě Smlouvy, kterou uzavřela s žalovaným téhož dne. Žalovaný dosud uhradil na tuto částku pouze 1 Kč. Žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, neprokázala, jaká byla majetková situace žalovaného v době uzavření Smlouvy. 17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 19. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 21. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 22. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 23. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 24. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žad