116 C 220/2023-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 17 570 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 643,31 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 071,85 Kč, dále pak zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 24,9 % ročně z částky 13 466,05 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], a to s účinností k témuž datu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. Vycházela jednak z informací získaných od spotřebitele, dále pak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž tyto informace byly nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti klienta. Právní předchůdkyně žalobkyně si ověřila poskytnuté informace, ale tyto zaznamenala do karty zákazníka, přičemž v této jsou zaznamenány i dokumenty, které byly předloženy k ověření, a to zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Zákazník potvrzuje, že poskytl informace, které jsou pravdivé. Úvěr byl poskytnut ve výši 18 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit částku 3 600 Kč, jakožto úrok za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu a dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, dále pak zavázal zaplatit poplatek ve výši 480 Kč za doplňkovou službu životního pojištění. Splátky měly být provedeny v počtu 60týdenních splátkách po 548 Kč počínaje [datum], poslední splátka [datum]. Žalovaný dluh nehradil řádně a včas, nejpozději měl celý dluh uhradit [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla hrazena v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 13 466,05 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 24,90 % ročně. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil částku 15 560 Kč, z toho 4 533,95 Kč na jistinu, 3 600 Kč na úrok a 3 600 Kč na poplatek administrativní, na poplatek za hotovostní inkaso splátek uhradil 3 352,55 Kč a na poplatek za životní pojištění 223,50 Kč Poslední platba byla provedena [datum]. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla, ačkoliv byla žalovanému odeslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když účastníci se z jednání neomluvili. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaný do sféry žalovaného (viz smlouva o postoupení ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalovaný převzal v hotovosti částku 18 000 Kč, tuto se zavázal uhradit během 60 týdnů ve splátkách po 548 Kč, celkem tak uhradit 32 880 Kč, z toho na úrok 3 600 Kč, na administrativní poplatek 3 600 Kč, na odměnu za hotovostní inkaso 7 200 Kč a na pojištění 480 Kč Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami. Žalovaný hotovost převzal (viz smlouva o úvěru ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil kartu zákazníka, kde uvedl, že bydlí jako nájemník od roku 2014, žije s partnerkou, má dvě nezaopatřené děti, je invalidní důchodce s příjmem 4 019 Kč, dále pobírá státní podporu ve výši 3 557 Kč, další příjmy činí 7 500 Kč a exekuce 1 000 Kč, výdaje na bydlení 6 620 Kč, ostatní výdaje činí 12 000 Kč. Žalovaný měl doložit k dokumentům bankovní výpisy, výplatní pásky, doklad o vyměření důchodu a složenky. Uvedené listiny však žalobkyně nedoložila (viz karta zákazníka). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, za dobu trvání smluvního vztahu uhradil 15 560 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla odeslána do sféry žalovaného (viz výzva ze dne [datum] a podací lístek z téhož dne). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek shora specifikovaných. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 4 019 Kč, zbytek příjmů činí státní podpora 3 557 Kč a další příjmy ve výši 7 500 Kč a 10 500 Kč. Jakýkoliv z těchto příjmů žalobkyně neosvědčila, přičemž celkové výdaje činí 18 620 Kč a rovněž jejich výši žalobkyně neosvědčila. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., s tím, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného. S ohledem na uvedené je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 18 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 15 560 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 2 440 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum], a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.