116 C 319/2023-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 20 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 12 2022. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 600 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 24 600 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku 4 600 Kč nejpozději splatných dne [datum], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. 2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně k výzvě soudu svá tvrzení. Žalovaný dále podle odst. [číslo] OP souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů [příjmení], z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – [právnická osoba] v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč k rukám původního věřitele. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět, co do částky 10 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši p.a. z částky 10 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud řízení o částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] zastavil dle § 96 odst. 1 o.s.ř. z důvodu částečného zpětvzetí žalobkyní. 5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, plná moc ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). Původní věřitel uzavřel s žalovaným prostřednictvím webových stránek [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 12 2022. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 600 Kč, RPSN činila 1 141,2 %, zápůjční úroková sazba činila 278,83 Kč. Žalovaný byl identifikován osobními údaji, bližší informace o jeho majetkových poměrech ve smlouvě uvedeny nejsou. Finanční prostředky měly být poskytnuty na bankovní účet č. [bankovní účet], uzavření smlouvy potvrdil žalovaný úhradou verifikační platby ve výši 0,01 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky (viz smlouva o úvěru [číslo] obchodní podmínky, výpis z běžného účtu). Úvěr ve výši 20 000 Kč byl poskytnut na účet žalovaného dne 16. 11. 202 (viz sdělení [právnická osoba], výpis z běžného účtu ze dne [datum]). Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a ničeho neuhradil, což nebylo v řízení před soudem rozporováno. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán výzvou ze dne [datum], která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného a předžalobní výzvou ze dne [datum] (viz výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne a předžalobní výzva ze dne [datum]). 6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně ani netvrdila, z jakých majetkových poměrů žalovaného vycházela. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby řádně tvrdila a následně prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splá