116 C 329/2018-407 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 989 050 Kč. Žalovaný byl členem správní rady právnické osoby [ulice] sociální služby, o.p.s. v likvidaci, [IČO], [ulice a číslo] (dále jen„ MSS“ nebo„ společnost“), na kterou bylo u Krajského soudu v Brně (dále jen„ KS“) pod č. j. [insolvenční spisová značka] vedeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek společnosti a prohlášen konkurs. Uvedené řízení bylo usnesením KS č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] zrušeno, když pro uspokojení věřitelů byl majetek dlužníka zcela nepostačující. Společnost byla vymazána z rejstříku obecně prospěšných společností. Česká republika – [ulice] úřad pro Jihomoravský kraj přihlásila do tohoto řízení pohledávku ve výši 23 223 891 Kč pod pořadovým číslem P29-1 jako peněžitou, splatnou, nezajištěnou, spočívající v odvodech za porušení rozpočtové kázně spolu s příslušenstvím, přičemž pohledávka je v části 20 104 557 Kč vykonatelná. V této částce byla zahrnuta i částka 18 131 000 Kč. Pohledávka nebyla popřena co do pravosti, výše ani pořadí, ani ze strany dlužníka, ani ze strany insolvenčního správce. Přihlašovaní věřitelé nebyli uspokojeni. MSS podala dne [datum] u žalobkyně žádost o příspěvek na zřízení společensky účelových pracovních míst. Z výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností plyne, že společnost byla zapsána dne [datum] jako společnost poskytující terénní ambulantní služby dle zákona o sociálních službách, včetně zajišťování fakultativních činností s poskytováním sociálních služeb souvisejících a realizace vzdělávacích programů v oblasti sociálních služeb. Statutárním orgánem byla nejprve [jméno] [příjmení] a od [datum] [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl členem správní rady MSS a byl tím, kdo za MSS žádost podával a jednal na základě plné moci, kterou mu vystavila [jméno] [příjmení] jako statutární orgán. Žalobkyně uzavřela s MSS dohody o zřízení společensky účelových pracovních míst, na základě kterých byly žalobkyni poskytnuty, a to bezhotovostním převodem na účet vedený u [právnická osoba] příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst, a to dne [datum] příspěvek ve výši 2 145 000 Kč v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku (dále jen„ dohoda“) č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum], který měl být použit výhradně na pořízení 11 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 2 340 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 12 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 3 315 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 17 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 2 145 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 13 osobních automobilů, dne [datum] příspěvek ve výši 2 336 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. BBR-Z-1/ 2013 uzavřenou dne [datum] použit výhradně na pořízení 16 osobních automobilů, tedy částka 18 131 000 Kč, která byla poukázána na účet MSS vedený u [právnická osoba] Dohody (vyjma dohody 6, 7) byly podepsány žalovaným. U KS bylo pod sp.zn. 50 T 1/2017 vedeno trestní řízení vůči žalovanému, kdy předmětem bylo zkoumání trestní odpovědnosti žalovaného, který následně za MSS uzavřel úvěrové smlouvy se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [obec a číslo]. Podstatou je, že automobily nebyly ve vlastnictví MSS, kdy však k tomu, že předmětné automobily ve vlastnictví MSS budou, existoval smluvní (časově ohraničený) závazek MSS, a to u dohody ad 1) do [datum], u dohody ad 2) a ad 3) do [datum], u dohody ad 4) do [datum], u dohody ad 5) do 31. 1 2015, u dohody ad 6) a ad 7) do [datum]. Uvedené automobily představovaly nákladovou položku, která souvisela se zřízením společensky účelných pracovních míst. Dne [datum] rozhodla správní rada o zrušení společnosti s likvidací ke dni [datum] a jmenování likvidátora. Dne [datum] byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs. Z platebních výměrů věřitele [číslo] (které byly vydány v roce 2014, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku) a které byly uvedeny na stranách 10, 11, 26 a 27 přihlášky tohoto orgánu veřejné správy do insolvenčního řízení, je zjevné, že byly porušeny uvedené dohody, protože finanční prostředky, na základě nich vyplacených, byly použity v rozporu s účelem těchto dohod (viz vždy v čl. II bod 8). Žalobkyně považuje předmětnou přihlášku věřitele [číslo] za jasný důkaz existence mnohamilionového závazku MSS vůči ČR zastoupené v tomto řízení žalobkyní. V případě porušení rozpočtové kázně je plátcem daně MSS, vůči které byly vydány zmíněné platební výměry za odvod při porušení rozpočtové kázně, která však zanikla bez právního nástupce a nepřichází tak do úvahy postup dle § 312 odst. 4 ins. zák. Žalobkyně pak odkazuje na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen„ NS ČR“) č.j. [číslo jednací] ze dne 8. 1. 2014, kde bylo konstatováno„ ..Dalším případem, kdy by mohla přicházet v úvahu možnost dovodit odpovědnost obviněného za škodu způsobenou trestným činem nebo bezdůvodného obohacení získané trestním činem, je situace, v níž je pachatelem trestného činu podle § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku) jiná osoba, než která je plátcem, resp. poplatníkem zkrácené (nebo neodvedené) daně, takže tato odlišnost by mohla odůvodnit výrok o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení vůči pachateli trestného činu, je-li jím někdo, kdo zároveň není plátcem, resp. poplatníkem daně, na jejíž nedoplatek byl vydán platební výměr. To se obdobně týká i jiných povinných plateb ve smyslu § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku. V probíhajícím trestním řízení je řešena otázka, nakolik žalovaný, ač nebyl statutárním orgánem, rozhodoval o využití finančních prostředků, které mu poskytla žalobkyně (mimo finančních prostředků na základě dalších dohod) na základě výše uvedených sedmi dohod, rozsudek otázku škody neřešil, konstatoval, že to, zda obstojí povinnost k náhradě škody obžalovaného, překračuje časové možnosti trestního řízení. Rozsudek KS č. j. 50 T 1/2017-2102 ze dne 19. 9. 2019 byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v [obec] (dále jen„ VS“) č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 7. 2020 a tento nabyl právní moci [datum]. V daném případě se jedná o typ odpovědnosti podle § 420 zákona č. 40/1964 Sb. dle nějž každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Porušení právní povinnosti v daném případě plyne z povinnosti stanovené uvedenými dohodami, a především z jejich čl. II. odst. 5, 6, a 8, dle nichž bylo nutné se žalobkyní poskytnutým příspěvkem dle uvedených dohod nakládat v souladu s účelem, nebyla zde stanovena žádná možnost sjednání úvěrů k nákladovým položkám, tedy osobním automobilům, ke kterým byl příspěvek účelově poskytnut. Žalobkyně v tomto spatřuje protiprávnost, potažmo porušení příkazu chovat se určitým způsobem. Jak plyne z bodu 56 a 57 rozsudku KS č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 9. 2019, tak z žalobkyní poskytnuté částky ve výši 18 131 000 Kč byla na vlastní zajištění nákladové položky (osobní automobily), dle uvedených dohod, použita jen částka ve výši 4 141 950 Kč, zbývající částka ve výši 13 989 050 Kč byla použita pro jiné účely, tedy v rozporu s výše uvedenými dohodami (čl. II odst. 5,6 a 8). Tato protiprávnost způsobila následek a škodu a žalobkyně v uvedeném spatřuje příčinnou souvislost mezi protiprávností a vznikem škody. Podle § 420 o. z. se odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. V případě odpovědnosti podle § 420 o. z. účinného do 31. 12. 2013, se tak zavinění předpokládá, je tak na žalovaném, aby se zavinění zprostil. Z dokazování provedeného v trestním řízení však vyplynulo, že za MSS uzavíral úvěrové smlouvy žalovaný. 2. Předmětné řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u KS pod sp. zn. 50 T 1/2017 O pokračování řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 7. 2021, č. j. 116 C 329/2018-212 ve spojení s usnesením KS v [obec] č. j. 71 Co 323/2021-235 ze dne 4. 11. 2021, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 3. Okresní soud v Karviné – pobočka [obec] vydal dne 25. února 2022 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek pro uznání, proti němuž podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. V rámci odvolacího řízení KS v [obec] svým rozhodnutím ze dne 25. ledna 2023 č.j. [číslo jednací] rozhodl, že rozsudek okresního soudu se mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. 4. Žalovaný s