116 C 392/2022-175 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá nároků z uzavřených smluv o úvěru. Mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako„ společnost“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ Rámcová smlouva“). Na základě uzavřené Rámcové smlouvy byl pro žalovaného u společnosti zřízen běžný účet. Na základě podaného návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] (dále jen„ návrh [číslo]“) byla akceptací návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] dne [datum] mezi společností jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o kontokorentu [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Nedílnou součástí smlouvy [číslo] jsou také všeobecné obchodní podmínky společnosti (dále jen„ VOP“). Dle ust. čl. 1 [číslo] VOP se jednotlivé smluvní závazky vzniklé v souvislosti s bankovními službami společnosti řídí též produktovými obchodními podmínkami vydanými společností (dále jen„ [příjmení]“), které obsahují zvláštní pravidla pro jednotlivé druhy či skupiny bankovních služeb, sazebníky upravujícími poplatky za služby společnosti ve vztahu k jednotlivým bankovním službám či jejich skupinám (dále jen„ sazebník“). Před podpisem smlouvy [číslo] byly žalovanému společností také poskytnuty produktové obchodní podmínky společnosti pro půjčky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebník – účty, pro občany. Na str. 2 formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru v kolonce„ vyhledávání v databázi“ je uvedeno, že banka (tj. právní předchůdkyně žalobkyně) provede za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, důvěryhodnosti a platební morálky dotazy do bankovního registru klientských informací, který je veden CBCB – Czech banking [právnická osoba], Nebankovního registru klientských informací, který je veden LLCB, z.s.p.o., [příjmení]. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala oblasti tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; informace z externích úvěrových registrů (banka jako právní předchůdkyně žalobkyně se dotazuje do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost žalovaného splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost žalovaného splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore, schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95 %) spouští proces sběru dalších dokladů, o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení. Nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu rodiny/domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se na deklarované; do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší, vyhodnocení rizikových/anti – fraud kontrol na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žalovaného (opakované žádosti apod.). Celkový skóring žalovaného založený na aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil), na tzv. BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů), na úroku. Konkrétní hodnoty, které vyšly žalovanému u smlouvy o půjčce [číslo] jsou obsaženy v protokole o ověření úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze základních informací o žalovaném, které žalovaný sdělil a které o něm zjistila ze základních registrů, viz přehled základních informací o žalovaném, Kreditní report a náhled do databáze [příjmení]. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena tak, že deklarovaný příjem 26 000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů žalovaného. Z důvodu obezřetnosti právní předchůdkyně žalobkyně deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšila. Právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila výdaje žalovaného ve výši 22 207 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 9 207 Kč, výdaje na bydlení ve výši 7 365 Kč, výdaje na živobytí 4 635 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Podle vyhodnocení právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem 3 793 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet, proto byl úvěr právní předchůdkyní žalobkyně schválen. Na základě uvedené smlouvy [číslo] byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání běžného účtu s následujícími parametry: celková výše úvěru 5 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou: 16,90 % ročně (dále jen„ kontokorent“). V souladu s čl. 3 návrhu [číslo] společnost provedla bez zbytečného odkladu po platném uzavření smlouvy [číslo] připojení kontokorentu k běžnému účtu žalovaného, a to bez další žádosti žalovaného. Na základě uzavřené Smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne [datum] umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému čerpat peněžní prostředky až do záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného, a to do výše 5 000 Kč. Jedná se o smlouvu o úvěru ve smyslu kontokorentu, nelze tudíž určit, kolik žalovaný na kontokorent uhradil. Žalovaný jednoduše poskytnutý kontokorent opakovaně čerpal a splácel. Dle čl. 4 návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] (který byl následně akceptací ze dne [datum] přijat) se žalovaný zavázal na svém běžném účtu udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % z celkové výše kontokorentu (tj. z 5 000 Kč) za období předchozích 3 měsíců. Dle tohoto závazku měl žalovaný udržovat kreditní obrat alespoň ve výši 1 250 Kč. Žalovaný svou povinnost mít na svém běžném účtu požadovanou výši kreditního obratu plnil do měsíce [číslo], když v tomto měsíci činil kreditní obrat částku ve výši 16 500 Kč. V měsíci [číslo], [číslo] a [číslo] již činil kreditní obrat nižší než požadovanou částku, a proto následující měsíc, tj. [číslo], když došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání splnění podmínky výše kreditního obratu, došlo k zesplatnění kontokorentu – konkrétně dne [datum] ve výši 5 269,81 Kč, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu žalovaného za období [datum] – [datum]. V souladu s čl. 4 návrhu [číslo] se žalovaný a společnost dohodli, že po dobu trvání jakýchkoli závazků žalovaného vzniklých z titulu smlouvy [číslo] nebyl žalovaný oprávněn běžný účet zrušit a zavázal se na něm udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích tří (3) měsíců. Kontrola obratu byla poprvé provedena nejdříve tři (3) měsíce od poskytnutí kontokorentu. Společnost výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a zároveň žalovanému oznámila převod aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet společnosti a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě nesplaceného závazku žalovaného vůči společnosti. Splatnost pohledávky byla společností při odstoupení od smlouvy stanovena na [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil a je od [datum] prodlení. Splatnost pohledávky byla stanovena na [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil a je od [datum] v prodlení. Žalobkyně tedy uplatňuje částku ve výši 5 269,81 Kč spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 5 269,81 Kč od [datum] do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 269,81 Kč od [datum] do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě čl. 6 písm. b) návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne [datum] uplatňuje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 5 000 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 3 310 Kč. Na základě podaného návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] (dále jen„ návrh [číslo]“) byla akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] dne [datum] mezi společností jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce na konsolidaci [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Nedílnou součástí smlouvy [číslo] jsou všeobecné obchodní podmínky společnosti (dále jen„ VOP“), produktové obchodními podmínky, sazebníky. úvěruschopnost žalované byla prošetřena jako u návrhu [číslo]. Deklarovaný příjem činil 25 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila výdaje žalovaného ve výši 20 757Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 9 757 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 365 Kč, výdaje na živobytí 4 635 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému přičetla k jeho volným prostředkům splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 22