117 C 56/2023-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 134 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 9 554 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 103 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 28,2 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracován zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 891 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku v celkové výši 1 300 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] tedy činila dlužná jistina úvěru částku 9 558,66 Kč a dlužný poplatek částku 8 575,34 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 18 134 Kč, kdy se jedná o jistinu zápůjčky ve výši 9 558,66 Kč a poplatek ve výši 8 575,34 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném úrok sjednaný ve výši 28,2 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 9 558,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od [datum] do [datum], ve výši 2 882,73 Kč a dále ve výši 28,2 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 9 558,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od [datum] do [datum], ve výši 1 158,79 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se zástupce žalobkyně nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný u jednání dne [datum] s tvrzením žalobkyně nesouhlasil, uvedl, že úvěr ve výši 10 000 Kč si v lednu 2020 od původního věřitele vzal, je pravdou, že uhradil pouze 1 300 Kč. Úvěr mu tehdy nabídl zaměstnanec původního věřitele s tím, že po něm nebude chtít žádné potvrzení o příjmu a výdajích. Příjem v té době žalovaný měl pouze z brigády z dohody o provedení práce, tento nijak nedokládal. Následně byl ohledně této smlouvy trestně stíhán. Žalovaný není schopen dlužnou částku uhradit jednorázově. V současné době nemá žádný příjem, od dubna 2023 by měl nastoupit do zaměstnání u [anonymizováno] [obec], kde bych měl mít hrubý příjem 180 Kč za hodinu. Od dubna 2023 by tedy mohl splácet asi 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí u babičky, na bydlení přispívá částkou 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně, dále bude platit jízdné do [obec] do zaměstnání. Další pravidelné výdaje ani vyživovací povinnost nemá. Jiné dluhy nemá. O postoupení pohledávky nevěděl, žádný výzva k úhradě mu doručena nebyla. Na dané adrese v té době již nebydlel, změnu kontaktní adresy však původnímu věřiteli neoznámil. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 7 994 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 3 103 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 4 891 Kč a částky za dobrovolně volitelné doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 377 Kč, přičemž poslední splátka činila 327 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % ročně. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Před uzavřením smlouvy byla vyplněna zákaznická karta, dle které byl žalovaný v době uzavření smlouvy zaměstnán s příjmem ve výši 10 830 Kč měsíčně, další čistý příjem domácnosti činil 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl svobodný, žil v nájemním bytě, odhadované výdaje žalovaného činily 1 000 Kč, nesplácel další závazky. K ověření svých majetkových poměrů měl žalovaný předložit potvrzení o příjmu za říjen a listopad 2019 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaný na svůj dluh uhradil částku v celkové výši 1 300 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 26 246,04 Kč s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum] se lhůtou k plnění novému věřiteli do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu označenou v zákaznické kartě jako kontaktní (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] a zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z nesplacené půjčky ve výši 23 423,99 Kč nejpozději do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem v celkové výši 9 554 Kč vrátit ve sjednaných 52 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu ze dne [datum], která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 10 830 Kč měsíčně, další čistý příjem domácnosti měl činit 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl svobodný, žil v nájemním bytě, odh