117 C 80/2023-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná poté, co se prostřednictvím internetové domény [webová adresa] zaregistrovala do systému žalobkyně za účelem využívání jejich služeb, požádala žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí konkrétního úvěru. Na základě její žádost zaslala žalobkyně žalované návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného jí SMS zprávou. Dne [datum] tedy došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v celé výši dne [datum], a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru sjednaného v čl. 3 smlouvy za každý den čerpání úvěru do jeho úplného zaplacení v celkové výši 7 000 Kč. Úvěr žalobkyně žalované vyplatila dne [datum] na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, ačkoli byl k úhradě opakovaně vyzývána. V případě prodlení s úhradou jakékoli splátky byla sjednána jednorázová sankce ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tedy činí 2 500 Kč. Nereagovala ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, jednorázové sankce ve výši 2 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. ve výši ve výši 7 000 Kč, a úroku z prodlení z těchto částek v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] vypracovala žalobkyně Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] ve které je jako úvěrující označena žalobkyně, jako úvěrovaný je označena žalovaná, a to jménem, příjmením, rodným číslem, datem narození, IČ, adresou místa podnikání, emailem a číslem mobilního telefonu, rovněž je uvedeno bankovní spojení klienta. Jako předmět smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované jako podnikateli peněžní prostředky v úhrnné výši 10 000 Kč a závazek žalované tuto částku s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z nesplaceného zůstatku úvěru nejpozději do [datum]. Ve smlouvě bylo uvedeno, že se smlouva je uzavírána elektronicky, u podpisu úvěrovaného je uveden pouze kód SMS verifikace: [číslo] (prokázáno vyhotovením smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím platební brány ThePay převedla ze svého účtu částku 10 002 Kč na účet žalované jako fyzické osoby bez uvedení specifikace platby či variabilního symbolu (prokázáno potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], sdělením mBank S.A. a částečným výpisem z účtu žalované za období od [datum] do [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě částky v celkové výši 21 580,01 Kč do 3 dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a přiloženým podacím lístkem ze dne [datum]). 4. V daném případě má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpaný úvěr vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za jeho poskytnutí nejpozději do [datum]. Žalobkyně však neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo. Předložené vyhotovení smlouvy postrádá podpis žalované a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Podle ust. § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. [příjmení] [příjmení] kódu ve smlouvě (při absenci ověření totožnosti jednající osoby) nelze považovat za určení jednající osoby a vyjádření projevu vůle žalovaného. Soud má však za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet (vedený na žalovanou jako fyzickou osobu) částku v celkové výši 10 002 Kč. Jelikož k plnění došlo bez právního důvodu, má soud za to, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku ve výši tvrzené jistiny úvěru, tj. ve výši 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná na dlužnou částku něčeho uhradila, proto byla k úhradě dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč zavázána tímto rozsudkem. Žalovaná je v prodlení s plněním a žalobkyně má ve smyslu § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení byl však žalobkyní přiznán až ode dne [datum], když žalovaná byla žalobkyní k úhradě dluhu vyzvána až předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje výzvu za doručenou dne [datum] a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 3 dnů ode dne doručení, tj. do [datum]. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala oprávněnost svého nároku. K jednání se žalobkyně nedostavila a nemohla tak být soudem poučena v souladu s ust. § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích. 5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť oba účastníci v tomto řízení dosáhli téměř shodného procesního úspěchu (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí).