16 C 168/2023-74 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne 28. 3. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení ve výši 12 657,20 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na adrese [webová adresa] uzavřela dne 28. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit dle sjednaných podmínek. Součástí ujednání byl i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Dále se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky objednané žalovanou. Ve svém návrhu pak žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy vycházela zejména z tvrzení žalované před poskytnutím úvěru a jí předložených informací. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu, a to dne 28. 9. 2021 ve výši 30 000 Kč. Žalovaná si dále objednala volitelné služby, a to„ Presto“ (poplatek 165 Kč),„ informační servis sms“ (poplatek 174 Kč). Žalovaná 7x požádala o odklad splatnosti celkově o 132 dnů a splatnost nastala 9. 3. 2022. Žalovaná na úvěr nehradila ničeho a dostala se tak do prodlení ke dni 10. 3. 2022. Žalobkyně po žalované požadovala nesplacenou jistinu 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 500 Kč, poplatek za klientské služby„ Presto“ ve výši 165 Kč,„ SMS servis“ ve výši 174 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 980 Kč. Podrobně služby žalobkyně vysvětlila v žalobě. Před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 30. 11. 2022 předžalobní upomínka. 3. Okresní soud v Rakovníku vyslovil usnesením ze dne 25. 7. 2023, č.j. 7 C 67/2023-29, které nabylo právní moci dne 29. 8. 2023 svou místní nepříslušnost a věc byla dne 20. 9. 2023 postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba doručována na adresu shora. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Žalované byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 5. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Dne 28. 9. 2021 uzavřela žalobkyně (viz údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru na č.l. 41) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, ve které žalobkyně žalované umožnila čerpat úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a dlužník si v rámci volitelných služeb zvolil volitelné služby, a to službu„ Presto“ za 165 Kč měsíčně, informační servis SMS za 29 Kč měsíčně. Dlužník se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 194 Kč a poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním na částku 30 000 Kč, kdy RPSN celého úvěrového limitu činila 1 410,33 %, výše jednorázové splátky při čerpání celého úvěrového limitu činila 37 694 Kč, výše poplatku za sjednání úvěru činila 7 500 Kč. Datum splatnosti bylo 28. 10. 2021 (viz smlouva na č.l. 37-38). Totožnost žalované byla ověřena dle OP (viz č.l. 50-51). Smlouva se řídí všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem (č.l. 39-44). Při posuzování úvěru postupuje žalobkyně dle obecných principů a filozofie společnosti (viz č.l. 45-48). Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a zaznamenaných na výpisu o posuzování uvěruschopnosti, listině nazvané identifikované příjmy, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (viz č.l. 55-57). Dne 30. 11. 2022 byla žalované zaslána doporučeně výzva k úhradě před podáním žaloby (viz č.l. 58-59). 8. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. K žalobě byla doložena kopie OP, která dokladovala totožnost žalované, další doklady ověřující příjmy a výdaje žalované nebyly doloženy, pouze z přehledu doloženého žalobkyní vyplývalo, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem 15 792 Kč. Žalobkyně si tedy ověřila pouze tvrzený příjem žalované, neověřovala a nezjišťovala výdaje žalované a její majetkové poměry a vycházela pouze z tvrzení žalované. Žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti. 9. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>16. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> <i>17. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> 18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je