19 C 79/2020-89 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 24. 7. 2020 domáhala toho, aby žalovaný vyklidil ve výroku označený byt, a ten aby zcela vyklizený odevzdal žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedla mimo jiné, že je právnickou osobou založenou [územní celek] na základě rozhodnutí Městského zastupitelstva [obec] XV. ze dne 6. 9. 2001, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dne 3. 12. 2012 žalobkyně uzavřela s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo pronajímateli do výpůjčky mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice], který je součástí pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] zapsaný v [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, pracoviště [obec]. V tomto domě se nachází byt [číslo] o velikosti 0+1 s příslušenstvím. Na základě usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 8. 2. 2016 uzavřela žalobkyně (jako pronajímatel) s žalovaným (jako nájemcem) nájemní smlouvu, na základě které, přenechala žalovanému do užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 24. 2. 2016 do 28. 2. 2017 Nájemní smlouva byla několikrát prodloužena, naposledy od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. Žalovaný tento byt užívá od 24. 2. 2016, kdy mu byl předán. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 byla žalovanému dne 17. 2. 2020 doručena výpověď poslední nájemní smlouvy ze dne 5. 6. 2019, a to z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu předcházejících 5 měsíců (září 2019 až leden 2020). Zároveň žalobkyně žalovaného vyzvala, aby byt opustil a předal žalobci do 3. 3. 2020. Žalovaný však předmětný byt stále užívá. Žalobkyně uvádí, že ke dni 22. 7. 2020 neuhradil nájemné za období od září 2019 až červenec 2020 v celkové výši 32 558 Kč. Ke dni 8. 4. 2021 činilo dlužné nájemné částku 70 663 Kč. 2. Usnesením soudu ze dne 22. 12. 2020, č. j. 19 C 79/2020-46 byl žalovanému ustanoven k ochraně jeho zájmů opatrovník, advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud k tomuto kroku přistoupil na žádost žalovaného, po zjištění, že žalovaný má po prodělané mozkové příhodě sníženou vyjadřovací schopnost, obtíže navázat a vést spontánní hovor. 3. Opatrovník žalovaného navrhl žalobu zamítnout nebo vyklizení vázat na zajištění náhradního bytu. Uvedl, že dle smlouvy o výpůjčce není dána aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby a výpověď je neplatná, ačkoliv žalobu o neplatnost nepodal. Nájemné nehradil, neboť neměl dostatek financí, žádá soud o zohlednění jeho sociální a zdravotní situace. Do února 2020 pobíral sociální dávky ve výši 2 300 Kč měsíčně, od dubna 2020 nepobírá příspěvek na bydlení a nemohl tak nájemné platit. Dle lékaře není schopen pracovat více jak 4 hodiny denně, invalidní důchod nepobírá. V případě vyhovění návrhu žalobkyně pak navrhl vázat povinnost vyklizení bytu na poskytnutí náhradního bydlení. 4. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu, nemá zájem o splátkový kalendář, byt nadále užívá. Odkázala na šetření ze sociálního odboru, že žalovaný nemá zájem jakkoliv svoji sociální situaci řešit. K legitimaci k podání návrhu pak uvedla, že jako vypůjčitel nemovitostí dle smlouvy ze dne 3. 12. 2012 má právo bezplatně nemovitosti užívat, zajišťovat jejich správu, přenechat je k užívání třetím osobám a řešit spory s třetími stranami. Nájemní vztah pak vzniká mezi žalobkyní jako pronajímatelem a třetím subjektem jako nájemcem. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Z informace o stavbě soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti, a to stavby [adresa] nacházející se na pozemku [číslo] je [územní celek]. Stavba slouží jako objekt k bydlení. 7. Ze smluv o nájmu bytu soud zjistil, že dne 24. 2. 2016 a dne 5. 6. 2019 byly mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřeny smlouvy o nájmu předmětného bytu. 8. Z přehledu rozdílů v úhradách objektu soud zjistil, že za období od 9/ 2019 do 6/ 2020 činí rozdíl mezi jednotlivými předpisy plateb a jednotlivými úhradami celkovou částku 31 528 Kč. Dále za období od 9/ 2019 do [číslo] tento rozdíl činil částku 70 663 Kč. 9. Z hlášenky změn soud zjistil, že předmětný byt byl odevzdán do užívání žalovanému dne 24. 2. 2016. 10. Z výpovědi nájmu bytu včetně listiny o sledování zásilky soud zjistil, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu ze dne 5. 6. 2019 týkající se předmětného bytu z důvodu neplacení nájemného a služeb za období předchozích 5 měsíců (září 2019 až leden 2020). Žalovaný byl vyzván k odevzdání bytu nejpozději do 3. 3. 2020. Současně bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného poučila ve smyslu ust. § 2286 občanského zákoníku o možnosti vznést proti výpovědi námitky. Výpověď byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2020. 11. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o výpůjčce nemovitosti soud zjistil, že tento byl uzavřen dne 1. 8. 2014 ke smlouvě o výpůjčce ze dne 3. 12. 2012 a jeho obsahem je mimo jiné dohoda, že žalobkyně (ve smlouvě jako vypůjčitel) bude zajišťovat řešení sporů se třetími osobami, s nimiž je uzavřen smluvní vztah týkající se předmětu výpůjčky (zejména nájem bytu atp.). 12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že společnost vznikla dne 5. 3. 2002, jejím předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jediným společníkem je [územní celek]. 13. Ze sdělení žalovaného, ze zprávy o logopedické intervenci a z lékařské zprávy soud zjistil, že žalovaný má problémy s vyjadřováním po prodělané cévní mozkové příhodě, mluvenému slovu rozumí dobře. Od dubna 2014 dochází do ambulance klinické logopedie, v jeho řeči jsou přítomny parafráze, agramatismy a opakování slov, obtíže mu činí porozumět složitějším otázkám a instrukcím, navázat a vést hovor, zčásti je narušena informační hodnota sdělení. Stav žalovaného je trvalý, ke zlepšení nedojde. 14. Z vyjádření sociálního odboru [územní celek] soud zjistil, že sociální situaci žalovaného začal odbor sociálních věcí a zdravotnictví řešit v prosinci 2015, kdy mu byla pro neplacení nájemného ukončena nájemní smlouva, úsilím pracovníků odboru mu byl přednostně přidělen předmětný byt a s žalovaným byla vedena sociální práce. Žalovanému bylo poskytováno poradenství, několikrát u něj proběhlo sociální šetření, často však došlo pouze k pokusu o toto šetření. Žalovaný byl opakovaně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neprokázal, zda je osobou v hmotné nouzi, neměl zájem o spolupráci, nechtěl řešit žádost o přiznání invalidního důchodu, dlužné nájemné taktéž řešit nechtěl. Poslední sociální šetření bylo u žalovaného provedeno dne 4. 3. 2021 s tím, že tento odmítl svoji bytovou situaci řešit, odmítl jít na ubytovnu i na azylový dům. Z telefonického záznamu mezi sociální pracovnicí a pracovnicí Úřadu práce v [obec] ze dne 30. 5. 2018 pak bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příspěvek na bydlení a tento byl zasílán k rukám žalobce. Z dávky doplatku na bydlení pak pracovnice žalovanému vyplácela pouze částku 500 Kč. Pracovnice ÚP dále sdělila, že má pro žalovaného nabídku práce, ale očekává, že do práce nenastoupí nebo předloží pracovní neschopnost. Ze záznamu z jednání z data 4. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný se dostavil na sociální odbor [územní celek], o dluhu ví, nemá žádný problém, situaci zvládá sám, vydělává si příležitostně na brigádách. Podal si žádost o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný odmítl řešit svůj zdravotní stav včetně kontaktu se svojí ošetřující lékařkou a nové žádosti o přiznání invalidního důchodu. Závěrem uvedl, že je od 16. 10. 2019 v evidenci uchazečů o zaměstnání. 15. Z uděleného písemného souhlasu žalovaného soud zjistil, žalovaný dal souhlas k vyžádání zprávy k jeho zdravotnímu stavu od MUDr. [jméno] [příjmení]. 16. Z přehledu vyplacených dávek soud zjistil, že pro období od [číslo] do [číslo] byl žalovanému vyplácen příspěvek na bydlení, přičemž pro některé měsíce byl poukazován přímo pronajímateli (žalobkyni). Žalovaný o tento příspěvek žádal ještě od 7/ 2020 a od 10/ 2020, ale žádosti byly zamítnuty pro nesplnění podmínek. 17. Ze sdělení ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný má potíže s vyjadřováním, zejména před cizími osobami, opakovaně mu nebyl přiznán invalidní důchod. 18. Ze sdělení [stát. instituce] soud zjistil, že žalovaný není veden jako zaměstnavatel, není přihlášen k pojistné činnosti, není veden jako OSVČ, nepobírá dávky nemocenského ani důchodového pojištění. Dále bylo zjištěno, že žalovaný podal žádost o přiznání invalidního důchodu v roce 2018 a tato byla zamítnuta s tím, že není invalidní. 19. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 20. Žalobkyně je právnickou osobou na základě rozhodnutí [anonymizováno] zastupitelstva [obec] XV. ze dne 6. 9. 2001, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z nich odpovědnost. Dne 3. 1. 2012 uzavřela žalobkyně s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo ža