19 C 82/2021-57 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 2 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela dne 15. 11. 2014 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému prostředky ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Uvedenou částku převzal žalovaný hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 27 541 Kč, tedy zápůjčku ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek, tedy celkovou výši poplatků související s poskytnutím půjčky ve výši 12 541 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po částce 460 Kč, poslední splátka ve výši 401 Kč byla stanovena na 9. 1. 2016. [příjmení] 12 541 Kč se skládá z úroku ve výši 1 916 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, dále poplatku za zpracování ve výši 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, poslední platbu provedl dne 13. 10. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalovanému písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 25 141 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 2 400 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 1 689,60 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 710,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 675,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 266,49 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 689,60 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 689,60 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 14. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky ve výši 2 400 Kč zpět s odůvodněním, že tuto uhradil žalovaný po podání žaloby. Žalobkyně tuto započetla na jistinu v částce 747,21 Kč, na poplatky v částce 710,40 Kč, na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 266,49 Kč a na kapitalizovaný úrok ve výši 675,90 Kč. 4. V předmětné věci využila žalobkyně svého dispozičního oprávnění a vzala návrh na zahájení řízení částečně zpět. Vzhledem k tomu, že byly splněny zákonné podmínky (dle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř.), rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení a řízení částečně zastavil. 5. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 19 C 82/2021-42, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 6. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba]) se žalovaným dne 15. 11. 2014, v souladu s ní poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 12 541 Kč v 60 měsíčních splátkách po částce 460 Kč, s tím, že poslední splátka činí 401 Kč. [příjmení] 12 541 Kč se dle smlouvy skládá z úroku ve výši 1 916 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč, poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 7 775 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 19,98 % ročně, RPSN pak 63,96 % Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 15 000 Kč a vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když řádně nesplácel poskytnuté finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 25 141 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 14. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 11. 2014 smlouvu o úvěru, ačkoliv tato byla označena jako smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po částce 460 Kč, a to do 9. 1. 2016. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 15 000 Kč a úroky, nazvané jako poplatek související s poskytnutím půjčky ve výši 12 541 Kč, který žalobkyně rozdělila na tři části – úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. S ohledem na skutečnost, že tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba dle smlouvy tedy činila 83,60 %, RPSN dle smlouvy činila 63,96 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přiměřený by shledal soud nárok žalobkyně na úhradu jistiny a úroku ve výši 1 916 Kč. Žalovaný tedy uhradil jak jistinu tak také veškeré příslušenství, které by soud žalobkyni jako rozporné s dobrými mravy nepřisoudil. Z toho důvodu soud tedy žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela neúspěšná a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 13. Výrok IV. je odůvodněn dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, když soud nevydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno 400 Kč. Povinností žalobkyně je tedy doplatit částku ve výši 600 Kč.