6 C 144/2021-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 098 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 336,43 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 368,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27 703,89 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrokem 29 % ročně z částky 27 703,89 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Toutéž žalobou se žalobkyně zároveň domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 587,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 226,55 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 301,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 315,19 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení a úrokem 29 % ročně z částky 18 315,19 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. 3. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 20. 4. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 25 750 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 5 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. 4. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 20. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 13 136 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. 5. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalovaného. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 7. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 8. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 9. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 10. Ze zákaznické karty ze dne 20. 2. 2017 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije ve vlastní nemovitosti, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, pobírá starobní důchod 13 784 Kč měsíčně a má zápůjčku u jiné společnosti. Výdaje žalovaného činí měsíčně 10 000 Kč. Předchozí věřitel měl mít k dispozici výpisy z účtu za období říjen až prosinec 2016. 11. Ze zákaznické karty ze dne 20. 4. 2017 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 80 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že žije v nájmu, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, pobírá starobní důchod 14 144 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činí 9 000 Kč, má zápůjčku u jiné společnosti. Výdaje žalovaného činí měsíčně 6 600 Kč. Předchozí věřitel měl mít k dispozici výpisy z účtu za období leden až březen 2017. 12. Smlouvou o zápůjčce ze dne 20. 4. 2017 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 30 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 25 750 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 930 Kč, poslední splátka měla činit 880 Kč RPSN činila 228,36 %. 13. Smlouvou o zápůjčce ze dne 20. 2. 2017 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 22 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 19 017 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka měla činit 661 Kč RPSN činila 230,58 %. 14. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a postoupení pohledávky žalovanému oznámil dopisem z téhož dne (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 15. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 3. 2020. 16. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 17. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. 18. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 19. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě smluv o zápůjčce peněžní prostředky v celkové výši 52 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit zapůjčenou částku spolu s poplatkem. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel důsledně zjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 20. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit sc