7 C 195/2021-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni jistinu ve výši 50 000 Kč a poplatek ve výši 22 492 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 3. 7. 2019 Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 145 Kč počínaje dnem 23. 8. 2019 Poslední splátka dne 23. 7. 2021. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitel proto dopisem ze dne 9. 4. 2020 prohlásil celý dluh žalovaného za splatný. Na dluh žalovaný nezaplatil žádnou částku. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a předvolání k jednání na den 12. 10. 2021 bylo žalovanému doručeno na adresu shora uvedenou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. Žalobce se z jednání omluvil. Za tohoto stavu při splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. <i>3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.</i> <i>7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění a právnímu závěru. Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] (původní věřitel), postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2020. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 10. Soud má dále za prokázané, že před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. 11. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 37 480 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po částkách ve výši 4 145 Kč, a to počínaje dnem 23. 8. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 7. 2021. Rozpis jednotlivých splátek byl uveden i ve splátkovém kalendáři, který žalovaný obdržel bezprostředně po uzavření Smlouvy. 12. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (tj. prodlení s hrazením splátek), na něž byl žalovaný ze strany právního předchůdce žalobkyně upozorňován a využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a ke dni 9. 4. 2020 dluh zesplatnil. Současně vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. S ohledem na předčasnou splatnost dluhu nárokoval právní předchůdce žalobkyně úhrady za služby, sjednané v čl. 1 Smlouvy, jen ve výši splatné do data zesplatnění dluhu. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradil ničeho. 13. Ke dni postoupení 16. 7. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným, částku ve výši 73 918,59 Kč, skládající se z: 1/ dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč, 2/ dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy splatného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 18 492 Kč (procentuálně odpovídá úroku ve výši 36,9 % ročně, tedy výše úroku zcela přiměřena poměru a okolnostem uzavřené smlouvy) a 3/ dlužného poplatku za administrativní činnost splatného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 4 000 Kč (8 % z jistiny). Protože žalovaný na dluh neuhradil žádnou částkou částku, soud dospěl k závěru, že žalovaná částka je oprávněná. V této výši má žalobkyně nárok na jistinu, včetně příslušenství. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v části jistiny byla platně uzavřena, v části sjednaného úroku ve výši 37 480 Kč byla však smlouva absolutně neplatná, neboť tuto výši nelze akceptovat. Protože však žalobkyně má dle názoru soudu nárok na úrok z úvěru, žalobou požaduje úrok odpovídající 36,9 % z jistiny, soud žalobě vyhověl nejen co do jistiny, ale také co do požadovaného úroku a poplatku z a administrativní činnost, neboť tento poplatek slouží k uhrazení nákladů věřitele spojených s úvěrovou smlouvu. Žalobkyně požadovala příslušenstvím zčásti kapitalizované, zčásti jdoucí od 17. 7. 2020 do zaplacení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 625 Kč, odměně advokáta ve výši 4 020 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 19 306,60 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zj