8 C 20/2020-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalované dne [datum] na její žádost spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Do dne podání žaloby neuhradila žalovaná na dlužnou částku ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum]. Pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud žalobkyni dne [datum] vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů doložila smlouvu o postoupení pohledávek mezi právními předchůdci žalobkyně ([právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) včetně seznamu postoupených pohledávek (nebo jeho část týkající se žalované). Dále aby doložila, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně následně doložila příslušnou smlouvu o postoupení pohledávek. Dále žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrací z veřejně dostupných databází. Uvedená tvrzení však soudu nijak nedoložila. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř., tj. bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Oba účastníci byli usnesením soudu ze dne 2. 12. 2020, č.j. 8 C 20/2020-22 vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemají žádné námitky. 5. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o úvěru ze dne [datum], výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem a [právnická osoba] a dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Dále pak oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], dohodou o odeslání výzev ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že splnila povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. nepředložila důkazy o tom, že před uzavřením předmětné smlouvy posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů žalovaného. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že poskytovatel úvěru (žalobkyně) může spotřebitelský úvěr poskytnout pouze za situace, kdy z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy posoudila, ale k prokázání tohoto tvrzení nepředložila žádné důkazy, ze kterých by uvedená skutečnost byla zřejmá, a to ani na základě výzvy soudu Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno], je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěryschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy. Proto nemohlo být žalobě vyhověno na základě závazku z uzavřené úvěrové smlouvy. Bylo však prokázáno, že částka ve výši [částka] byla právním předchůdcem žalobkyně odeslána na účet žalované, která se tak na její úkor bezdůvodně obohatila, neboť získala majetkový prospěch bez právního důvodu. Dle uvedených smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně, proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, tedy [částka], a ve zbylé části předmětu řízení (příslušenství pohledávky) byla žaloba zamítnuta. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje [částka]. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalující obchodní společnost s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce [částka] dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 2 x [částka] dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu), 1 x [částka] dle 14b odst. 1 bodu 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, [částka] DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy [částka]. V předmětné věci byla žalobkyně s návrhem úspěšná částečně, v rozsahu 58,86 %, soud jí tedy přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši [částka].