17 C 167/2021-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 11. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, částky 1 500 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 6. 2. 2020 se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 304,60 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny. Splatnost byla dne 7. 3. 2020 Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný uvedl mimo jiné své jméno, příjmení, rodné číslo, telefon, e-mail, číslo občanského průkazu, bydliště, údaje o svém zaměstnání, výši příjmu. Žalovaný své povinnosti nesplnil, ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka 10 254,46 Kč, z toho 3 000 Kč nesplacená jistina, 3 304,60 Kč nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, 1 532,05 Kč smluvní úroky za poskytnutí úvěru, 1 500 Kč smluvní pokuta, 449,81 Kč kapitalizované zákonné úroky z prodlení od 8. 3. 2020 do 23. 5. 2021 a 468 Kč náklady na vymožení pohledávky – za odeslaný dopis 39 Kč, dvě cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného 434 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně vyzvána k označení a doložení listinných důkazů k prokázání svých tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Byla poučena, že byť v návrhu uvedla, jaké skutečnosti měl žalovaný obecně tvrdit, konkrétní skutečnosti tvrzeny nebyly a zejména poté nebyly doloženy žádné důkazy, ze kterých by bylo jasně zřejmé, co žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru stran své úvěruschopnosti tvrdil, jaké informace byly zaznamenány a ze kterých žalovaným doložených a obstaraných dokladů byla jeho úvěruschopnost prověřena. 3. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 20. 12. 2021. Uvedla, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje. Po revizi žalovaných částek proto vzala svůj návrh zpět pro částku 6 804,65 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 304,65 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě, ve znění jejího částečného zpětvzetí, přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 5. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto souhlasila v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 6. Závěr o skutkovém stavu: 7. Dne 6. 2. 2020 byly žalovanému společností [právnická osoba] poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci kterých byl žalovaný informován o výši poskytnutého úvěru 3 000 Kč, době jeho trvání – 29 dnů, úroku 40 % ročně, poplatku 3 304,60 Kč a splatnosti 7. 3. 2020. Dne 6. 2. 2020 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč s datem poskytnutí 7. 2. 2020 a splatností 7. 3. 2020. Roční zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně, celkový poplatek před slevou byl 3 304,60 Kč. Žalovaný byl označen jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, bydlištěm, číslem občanského průkazu, e-mailem a číslem bankovního účtu. Ve smlouvě byla sjednána, pro případ prodlení žalovaného, možnost úhrady účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 7. 2021, který byl podán k poštovní přepravě dne 29. 7. 2021, a následně ze dne 10. 8. 2021, v rámci nějž byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání – 39 Kč dopis, 217 Kč osobní návštěva. Výzvou ze dne 6. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 22. 9. 2021, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. Opětovně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 1. 11. 2021, která byla předána dne 2. 11. 2021 k poštovní přepravě, byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. Dle záznamů žalobkyně ze dne 18. 11. 2021, byl žalovanému dne 6. 9. 2021 odeslán obyčejný dopis, dne 23. 9. 2021 a 8. 9. 2021 byl na kontaktní adrese žalovaného terénní pracovník. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 17. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 věta prvá o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 18. Právní posouzení věci: 19. Jelikož vzala žalobkyně svůj návrh zpět před rozhodnutím soudu, a to pro částku 1 500 K