17 C 171/2021-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020, ve znění jeho doplnění ze dne 15. 12. 2021, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 3 690 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 16. 10. 2015 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit spolu s úroky ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 25. 11. 2016. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictví jím poskytnutých informací a doložených dokladů, byl prověřen v insolvenčním rejstříku. Takto zjištěné informace byly prověřeny obchodním informačním systémem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uhradil pouze 6 750 Kč (na jistinu 3 158,25 Kč, na úrok 840 Kč, na administrativní poplatek 1 200 Kč, na hotovostní inkaso splátek 1 551,75 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 3 690 Kč sestává z jistiny 2 841,75 Kč, dlužných úhrad za služby 848,25 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky 2 070,87 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 698,36 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 2 841,75 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 2 841,75 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla vyslovena místní nepříslušnost a věc byla po právní moci rozhodnutí postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži. Řízení je dále vedeno u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. Závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž před uzavřením smlouvy byla prověřována jeho schopnost úvěr splácet. Byly zjištěny jeho kontaktní údaje, zdroj příjmů, způsob bydlení a pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Bylo zjištěno, že žalovaný žije ve vlastním bydlení, nemá zápůjčku ani úvěr, není vlastníkem vozidla a nemá nezaopatřené děti. Byl nezaměstnaný s měsíčním příjmem 8 210 Kč ze státní podpory, jeho výdaje poté byly 6 300 Kč (nájem/inkaso 2 600 Kč, výdaje domácnosti 3 500 Kč, telefon 200 Kč). Tyto žalovaným sdělené informace byly ověřeny z občanského průkazu, dokladu SIPO, výměry státní podpory – příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí. Následně byla mezi smluvními stranami dne 16. 10. 2015 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 400 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně. Finanční prostředky obdržel žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh hradil nepravidelně, celkem uhradil 6 750 Kč, kdy první platba byla provedena dne 23. 10. 2015, poslední dne 15. 8. 2019. Platbou provedenou dne 13. 2. 2018 došlo k úhradě celé jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když toto vyplývá i z přílohy k dané smlouvě. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 6. 12. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, která byla dne 10. 5. 2020 podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. K měsíci poskytnutí úvěru se roční úrokové sazby pro domácnosti, dle databáze [příjmení] [jméno] národní banky pohybovaly od 4,58 % do 23,67 %. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Právní posouzení věci: 14. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným v souladu s § 2390 a násl. o. z. smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem, poplatkem za administrativní činnost a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v pravidelných 58 týdenních splátkách. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutou zápůjčku splácet, a to v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Přestože žalobkyně doložila zákaznickou kartu, v rámci které jsou zaznamenány dílčí údaje o žalovaném, má soud za to, že takovéto prověření úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno s odbornou péčí. Příjmy sestávaly pouze ze státem přiznaných příspěvků a podpor, přičemž v příjmech je zahrnut i příspěvek na bydlení, ačkoliv měl žalovaný uvést, že bydlí ve vlastním bydlení. Žalovaný tak neměl dostatek prostředků ani na to, aby si hradil výdaje spojené s vlastní domácností. Výdaje poté byly označeny částkou 6 300 Kč, která se soudu jeví spíše nižší, méně pravděpodobná, než-li standardní. I pokud by výše byla skutečná, žalovanému by zůstával, bez splátky zápůjčky, disponibilní zůstatek 1 910 Kč. Při odečtení měsíční splátky by žalovaný zůstával téměř na hranici svých možností. Bylo tedy pravděpodobné, že se žalovaný mohl dostávat do finanční nouze. Dle názoru soudu tak žalovaný nebyl schopen hradit tak vysoké týdenní/měsíční splátky. Přestože tedy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, na základě zjištěných skutečností dospěla k nesprávnému závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutou zápůjčku splácet v nastavených týdenních splátkách. Bylo tomu ovšem jinak. Jelikož nebylo posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet učiněno s odbornou péčí, má to za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. 15. Jelikož soud d