18 C 13/2022-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 9 506 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne 25. 9. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 11. 2018. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalovaného však žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 7 208,64 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 2 151,75 Kč, spolu s příslušenstvím. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. 4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené ve spisu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 10. 3. 2022. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 14. Soud má za prokázané, že dne 25. 9. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 000 Kč a zaplatit součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 11. 2018. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalovaného však žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 7 208,64 Kč, na poplatku za životní pojištění částku 260,39 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 2 151,75 Kč, spolu s příslušenstvím. 15. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena platně výše zmíněná smlouva o zápůjčce, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku, odměny za administrativní zpracování půjčky a poplatku za životní pojištění, ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o zápůjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatil více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části zbývající jistiny ve výši 7 208,64 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 260,39 Kč, spolu s příslušenstvím, vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 16. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 151,75 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku (odměny) soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaný si půjčil částku ve výši 15 000 Kč a byl povinen ji vrátit spolu s příslušenstvím, tedy i úroky. Vedle toho měl žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Půjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč je v rozporu s dobrými mravy. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující zmíněný poplatek ve zbývající výši 2 151,75 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání (výrok ad II. tohoto rozsudku). 17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v části nároku na jistinu, úrok a poplatku za životní pojištění a neúspěšná toliko v části příslušenství představující poplatek za hotovostní inkaso splátek, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s jejím návrhem plnou náhradu nákladů řízení skládající se ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč,