18 C 360/2021-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 68 323,50 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 17. 9. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 35 959 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2020. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 40 904,76 Kč a na poplatcích celkovou částku 27 418,74 Kč, spolu s příslušenstvím. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností do 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. 4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 15-27 spisu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 10. 3. 2022. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno doporučeným dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 14. Soud má za prokázané, že dne 17. 9. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 45 000 Kč a zaplatit poplatky ve výši 35 959 Kč (celkové výše poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky). Částka poplatků ve výši 35 959 Kč se sestávala z úroku ve výši 11 028 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 40 904,76 Kč a na poplatcích celkovou částku 27 418,74 Kč, spolu s příslušenstvím. 15. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla uzavřena platně výše zmíněná smlouva o zápůjčce, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku, poplatku za administrativní zpracování půjčky, ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o zápůjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatila více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části zbývající jistiny ve výši 40 904,76 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve zbývající výši, spolu s příslušenstvím, vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 16. K části žaloby o zaplacení odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku (odměny) soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaná si půjčila částky ve výši 45 000 Kč a byl povinna vrátit tyto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, a to částkou ve výši 11 028 Kč Vedle toho měla žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit rovněž poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč, dále odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč. Půjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč je v rozporu s dobrými mravy, navíc duplikuje dále sjednaný poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představ