18 C 376/2021-25 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 800 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 6. 1. 2015 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky otištěné na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 546 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2015. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 649,13 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 150,87 Kč, spolu s příslušenstvím. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. 4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené ve spisu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 10. 3. 2022. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno doporučeným dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 14. Soud má za prokázané, že dne 6. 1. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 000 Kč a zaplatit součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 546 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2015. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 649,13 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 150,87 Kč, spolu s příslušenstvím. 15. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla uzavřena platně výše zmíněná smlouva o zápůjčce, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku a odměny za administrativní zpracování půjčky, ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o zápůjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatila více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části zbývající jistiny ve výši 649,13 Kč, spolu s příslušenstvím, vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku). 16. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 150,87 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku (odměny) soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaná si půjčila částku ve výši 6 000 Kč a byla povinna ji vrátit spolu s příslušenstvím, tedy i úroky. Vedle toho měla žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Půjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč je v rozporu s dobrými mravy. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující zmíněný poplatek ve zbývající výši 150,87 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání (výrok ad II. tohoto rozsudku). 17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v části nároku na jistinu, úrok a odměnu administrativní zpracování půjčky a neúspěšná toliko v části příslušenství představující poplatek za hotovostní inkaso splátek, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s jejím návrhem plnou náhradu nákladů řízení skládající se ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b