19 C 70/2022-83 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 10 210 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela dne 27. 11. 2016 se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Uvedenou částku převzala žalovaná hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 15 910 Kč, tedy úvěr ve výši 10 000 Kč a náklady související s poskytnutím půjčky ve výši 5 910 Kč, a to formou 43 týdenních splátek po částce 370 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2017. [příjmení] 5 910 Kč se skládá z úroku ve výši 910 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, dále odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč. Žalovaná dlužné splátky řádně nehradila, poslední platbu provedla žalovaná dne 20. 7. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalované písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 5 700 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkem částku ve výši 10 210 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a úhrad za služby ve výši 8 284,84 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 925,16 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 3 843,26 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 461,69 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 284,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 284,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 19 C 70/2022-78, žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaná se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. V předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o půjčce zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba]) se žalovanou dne 27. 11. 2016, v souladu s ní poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit společně s náklady za poskytnutí půjčky ve výši 5 910 Kč ve 43 měsíčních splátkách po částce 370 Kč. [příjmení] 5 910 Kč se dle smlouvy skládá z úroku ve výši 910 Kč, dále administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 20,98 % ročně, RPSN pak 91,66 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 10 000 Kč a vyjádřila souhlas se smluvními podmínkami. Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když řádně nesplácela poskytnuté finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 5 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 30. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 11. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru (ačkoliv tato je označena jako smlouva o půjčce), na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve 43 týdenních splátkách po částce 370 Kč, a to do 24. 9. 2017. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč a úroky, nazvané částečně jako poplatky související s poskytnutím půjčky v celkové výši 5 910 Kč, které žalobkyně rozdělila na tři části – úrok, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek. S ohledem na skutečnost, že celá tato částka představovala úplatu za půjčení peněz, bez ohledu na její označení a rozdělení, je zřejmé, že se jednalo o úrok ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Úroková sazba tedy činila 59,1 %, RPSN dle smlouvy činila 91,66 %, což jsou dle názoru soudu výše, které jsou zcela v rozporu s dobrými mravy, v tomto rozsahu jsou tedy smluvní ujednání neplatná. Za přijatelný shledal soud nárok na úhradu úroku ve výši 910 Kč. Pokud tedy žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 5 700 Kč, uhradila tím část jistiny a soud žalobkyni přiznal nárok na úhradu zbytku jistiny, tedy částky 4 300 Kč, společně s úrokem ve výši 910 Kč, celkem tedy částku ve výši 5 210 Kč. Dále soud shledal důvodný nárok žalobkyně na úhradu smluveného úroku ve výši 20,98 % ročně společně s požadavkem na úhradu zákonného úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku), a to z neuhrazené jistiny ve výši 5 210 Kč. Ve zbývajícím rozsahu pro částku ve výši 5 000 Kč včetně příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, v rozsahu 2,06 %. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a dále nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 252 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 2 452 Kč. S ohledem na procento úspěchu žalobkyně činí náhrada nákladů řízení částku 51 Kč.