6 C 326/2013-777 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2013 se žalobce domáhal určení neplatnosti závěti ze dne 20. 7. 1955 po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne 20. 9. 2010. V rámci podané žaloby a vyjádření obsažených ve spise žalobce uvedl, že danou závětí byl zbaven možnosti domáhat se svých dědických nároků v rámci dědictví po jeho zemřelé tetě [jméno] [příjmení], neboť s ohledem na závěť proběhlo dědické řízení bez účasti spoludědiců v režimu jednostranného utajení. Dále v žalobě tvrdil, že písmo, kterým je závěť napsána a podepsána je psané roztřesenou rukou v době, kdy byla zůstavitelka zbavena způsobilosti k právním úkonům a že závěť byla antedatována. Na jeho úkor tak získal majetek po zůstavitelce jiný okruh nepoctivých, vzdálených příbuzných a označil žalované jako organizátory organizátorské skupiny, kteří zjevně zešíleli. 2. Ostatní účastníci se k žalobě vyjádřili jednak svými písemnými podáním obsaženými ve spise a především u jednání dne 8. 6. 2017 (viz protokol na č.l. 339 a násl.), u kterého dílem navrhli zamítnutí žaloby, kdy označili závěť za platnou a naopak namítli absenci aktivní legitimace u žalobce a dílem nechali rozhodnutí na úvaze soudu, přičemž uvedli, že neví, o co se v dané věci jedná a zemřelou zůstavitelku neviděli dlouhá léta. 3. V rámci zjišťování skutkového stavu věci soud provedl dokazování, ze kterého byl zjištěn skutkový stav. V odůvodnění rozsudku budou zmiňovány pouze důkazy významné pro zjištění skutkového stavu a následné rozhodnutí ve věci, přičemž další důkazy, které budou následně vyjmenovány, pro rozhodnutí ve věci podstatné nejsou. 4. Z dědického spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] zemřela [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]. Z tohoto spisu bylo na č.l. 10 zjištěno, že v rámci projednání dědictví byla předložena závěť, která byla sepsána vlastní rukou zemřelé, byl sepsán protokol o zjištění a stavu listiny a závěť byla dne 11. 11. 2010 prohlášena. Z protokolu ze dne 19. 11. 2010 na č.l. 13 dědického spisu bylo zjištěno, že na základě závěti byla určena jako závětní dědička zůstavitelčina neteř, [jméno] [příjmení], která závěť uznala za platnou a ničeho vůči ní nenamítala. Ze závěti samotné, která je založena ve své fotokopii na č.l. 5 spisu [spisová značka], bylo zjištěno, že tato je sepsána [jméno] [příjmení], její vlastní rukou a podepsána také [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Závěť je datována 20. 7. 1995 a jejím obsahem je odkaz veškerého movitého i nemovitého majetku neteři, [jméno] [příjmení]. V rámci dědického řízení nebyl žalobce účastníkem dědického řízení, kdy nebylo shledáno, že by byl závětním dědicem nebo dědicem ze zákona. 5. Ze spisů Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] byla v období roku 2002 až 2005 posuzována stran své způsobilosti k právním úkonům. V rámci spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že smlouva, kterou zůstavitelka uzavřela v roce 2001 s žalovanými [příjmení] je neplatná a paní [jméno] [příjmení] je vlastnicí ve spise [anonymizována dvě slova] specifikovaných nemovitostí, a to z toho důvodu, že na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 115 spisu [anonymizována dvě slova]) bylo zjištěno, že v době, kdy uzavírala smlouvu v roce 2001 byla její schopnost porozumět právnímu jednání natolik snížená, že nebyla schopna projevit svobodně, opravdově a správně svou vůli. V rámci zmiňovaného znaleckého posudku na č.l. 30 tohoto posudku pak znalec uvedl, že na základě vyšetření [jméno] [příjmení] zjistil, že na základě autoanamnézy, vlastního vyšetření a studia zdravotní dokumentace, měla [jméno] [příjmení] do konce roku 2000 přiměřeně strukturovanou osobnost s normální úrovní intelektu, přiměřeně pracovně, sociálně a společensky adaptovanou a po psychické stránce nebyla posuzovaná do konce roku 2000 zjevně nemocná. V rámci řízení [anonymizována dvě slova] pak byla [jméno] [příjmení] dne 8. 8. 2002 u jednání jako účastnice řízení vyslechnuta, přičemž z protokolu se podává, že i v roce 2002 byla základně orientovaná, nicméně už se zjevným rozbíhavým myšlením. V rozsudku ze dne 16. 9. 2003, č. j. [číslo jednací], a ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] pak bylo konstatováno, že první podezření na demenci bylo vysloveno v září 2001 s tím, že v tomto roce došlo k progradaci choroby (demence). 6. V rámci šetření provedeného v opatrovnickém spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy došlo na podnět [anonymizováno] [obec] k přezkumu způsobilosti [jméno] [příjmení] k právním úkonům, bylo ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([číslo listu] [anonymizováno] spisu) uvedeno, že posuzovaná ke dni vypracování znaleckého posudku trpí závažnou duševní chorobou a není schopna bez opatrovníka činit právní úkony. V rámci znaleckého posudku znalec uvedl, že v průběhu roku 2004 došlo u posuzované k zásadnímu zhoršení jejího stavu. V obsáhlém výpisu ze zdravotnické dokumentace pak je ve znaleckém posudku uvedeno, že známky duševní choroby byly u posuzované zaznamenány až v dubnu roku 2001. 7. Z účastnické výpovědi žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], provedené u jednání dne 8. 6. 2017 (č.l. 341v) bylo zjištěno, že někdy se v létě 1995 na požádání [jméno] [příjmení] se dostavil s její sestrou [jméno] [příjmení] do jejího domu v [obec], kde [jméno] [příjmení] napsala závěť a on s [jméno] [příjmení] tuto podepsali jako svědci. U toho byla také jeho manželka [jméno] [příjmení], která tuto závěť nepodepisovala, neboť na základě závěti byla obdarovaná. Dále uvedl, že zůstavitelka označila místo, kde je závěť uložena a po vyzvání notářkou tuto předložili. Stran zdravotního stavu zůstavitelky uvedl, že její zdravotní stav se začal zhoršovat až v průběhu souzení o nemovitost v roce 2001. 8. Z účastnické výpovědi žalobce provedené u stejného jednání soud pro zjištění skutkového stavu věci nezjistil nic podstatného. 9. Z účastnické výpovědi žalovaného [číslo] [jméno] [celé jméno žalovaného] (č.l. 367v), nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti. 10. Ze znaleckých posudků znalkyně [celé jméno znalkyně] (č.l. 458) a revizního znaleckého posudku Znaleckého a expertního ústavu (č.l. 637) shodně vyplynulo, že podpis na závěti, kterou pořídila [jméno] [příjmení] je pravděpodobně pravým podpisem [jméno] [příjmení], narozené dne 30. 9. 1928 a zemřelé dne 20. 9. 2010. Relativní stáří dokumentu není znalec schopen určit, předmětem zadání znaleckého zkoumání nebylo posouzení toho, kdo závěť sepsal, bylo to pouze posouzení podpisů. Kvalita podpisu se pak s postupem času u zůstavitelky zhoršovala, až byl v roce 2003 podpis úplně rozpadlý. Znalec u jednání neoznačil zhoršování podpisů za lineární, v kvalitě byly výkyvy. <i>11. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 12. S ohledem na to, že žalobce tvrdí, že v případě, že by soud rozhodl o neplatnosti závěti, mohl by se stát dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], má soud za to, že je naléhavý právní zájem pro žalobu o určení o neplatnosti závěti dán. V rámci dědického řízení nebyl označen za závětního dědice a dědicem ze zákona se mohl stát pouze za splnění několika podmínek v třetí dědické skupině (k tomu viz argumentace obsažená v rozhodnutí [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], založené na č.l. 68 D spisu), v rámci D řízení ani nebylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, ale v případě, že by došlo k určení neplatnosti závěti, mohlo by toto rozhodnutí pro dědické řízení mít zásadní význam. 13. S ohledem na to, že napadané právní jednání (podepsaná závěť) byla sepsána před účinností zákona č. 89/2012 Sb. bude věc a právní úkony posuzovány podle dosavadních právních předpisů v souladu s ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. <i>14. Podle ustanovení § 38 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Neplatný je také právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.</i> <i>15. Podle ustanovení § 476a zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, musí být vlastnoruční závěť vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.</i> <i>16. Podle § 476b zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně příslušnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho výslovnou vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.</i> 17. Po zjištění skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům: 18. Z účastnické výpovědi žalovaného [číslo] znaleckých posudků má soud za prokázané, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] vlastnoručně sepsala závěť, kterou následně jako svědci podepsali [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Tím byly dle