7 C 11/2022-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužného pojistného. V žalobě tvrdila, že žalobkyně a žalovaná v rámci obchodní činnosti žalobkyně uzavřely dne 25. 11. 2019 v souladu s ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizována tři slova]. V uvedené smlouvě se v souladu s ust. § 2758 občanského zákoníku žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se pak zavázala platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 6 357 Kč s roční splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 25. 11. 2019. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 25. 11. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovaným zákonným ustanovením stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná v dané lhůtě i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradila, proto účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 5. 3. 2021. Za období od 25. 11. 2020 do 5. 3. 2021 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 742 Kč a poplatek ve výši 600 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou do DS fikcí dne 7. 2. 2022. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2849 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota, představuje pojistnou hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.</i> <i>5. Podle ust. § 2861 odst. 1 občanského zákoníku, z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle odst. 2, poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. Podle odst. 3, pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně je dán dle shora uvedeného zákonného ustanovení, proto bylo žalobě vyhověno včetně příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v : 1/ zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, 2/ odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 11. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.