10 C 38/2023-92 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 159,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 523,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 348,23 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 159,96 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení a úroku 22,70 % ročně z částky 15 659,96 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení. Žalobu odvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne 12. 8. 2019 smlouvu o úvěru – expres půjčka, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatky a s úrokem ve výši 22,7 % p. a. z poskytnuté částky formou pravidelných měsíčních splátek. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, přistoupil předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni 19. 10. 2021. Žalovaná částka 17 159,96 Kč je složena z jistiny ve výši 15 659,96 Kč a z poplatků ve výši 1 500 Kč. Na příslušenství požaduje kapitalizované úroky z úvěru ve výši 1 348,23 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 523,93 Kč, smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 15 659,96 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 159,96 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaný svou povinnost nesplnil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022, a to s účinností ke dni 20. 4. 2022. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Takto měla právní předchůdkyně žalobkyně situaci žalovaného posuzovat individuálně, v souladu se svými platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. Žalovaný předložil potvrzení ČSSZ o pobíraném důchodu ve výši 6 587 Kč. Uvedl, že bydlí u rodičů, čistý měsíční příjem domácnosti činí 20 000 Kč, a že nemá žádnou vyživovací povinnost. Původní věřitelka z interních a externích zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíční splátky 100 Kč Částku disponibilních zdrojů žalovaného získala výpočtem při porovnání jeho příjmů a výdajů odhadnutých na základě historických dat Českého statistického úřadu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listin a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalobkyně i žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.), soud v souladu s § 115a o. s. ř. věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. <b>Soud má za prokázané následující skutečnosti:</b> 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 12. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč. V rámci žádosti uvedl, že je invalidní důchodce, jeho hlavním příjmem je důchod pobíraný od ČSSZ. Průměrný měsíční příjem činí 6 587 Kč, přičemž nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů, kde celkový čistý příjem domácnosti činí 20 000 Kč. 6. Z žalobkyní předloženého vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně činila kroky k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky. V rámci standardního postupu nahlédla do interních a externích databází. Z nich vyplynulo, že žalovaný je nad rámec dotčeného úvěru povinen platit částku ve výši 100 Kč měsíčně. Výpočet konkrétní výše splátky poskytnutého úvěru pak právní předchůdkyně žalobkyně učinila s ohledem na splátkové a nesplátkové výdaje. Přihlédla k částkám životního minima, normativním nákladům na bydlení a výší splátek dosavadních dluhů žadatele. 7. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 9. 2019 soud zjistil, že v době žádosti o úvěr žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 6 587 Kč měsíčně. 8. Smlouvou o úvěru – [anonymizováno] půjčka bylo prokázáno, že dne 12. 8. 2019 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný byl naproti tomu povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky a úrokem z úvěru, a to ve formě 40 pravidelných měsíčních splátek ve výši 896,62 Kč (poslední splátka ve výši 1093,04 Kč). Celková částka, kterou měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, činila 37 356,22 Kč při RPSN ve výši 29,65 %. Pro případ prodlení upravovala citovaná smlouva možnost, aby právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutí peněžních prostředků ukončila a úvěr zesplatnila. Pro takový případ se žalovaný zavázal uhradit taktéž poplatky za upomínání, úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky splatné ke dni prohlášení úvěru za splatný. 9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného [číslo], [číslo] 2020, [číslo], [číslo] soud zjistil, že ačkoliv žalovaný zpočátku splácel poskytnuté peněžní prostředky řádně, již od roku 2020 byl s úhradami splátek v prodlení. O splácení úvěru byl přitom původní věřitelkou upomenut (viz upomínka ze dne 16. 8. 2021). 10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že dne 21. 10. 2021 ukončila právní předchůdkyně žalobkyně poskytování úvěru a k témuž dni prohlásila peněžní prostředky ve výši 19 947,45 Kč za splatné. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil na dlužnou částku pouze 1 400 Kč (k tomu viz také výpis z úvěrového účtu [číslo] a [číslo]). 11. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem z 26. 4. 2022 (viz. smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 12. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 8. 2022 (viz výzva ze dne 3. 8. 2022, podací lístek). 13. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 14. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 22,70 % p. a. z poskytnuté částky a hradit poplatky, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy banka řádně a s náležitou péčí zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, nicméně jej řádně nesplácel. Proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 19. 10. 2021. K tomuto dni činila dlužná částka 19 947,45 Kč a po zesplatnění žalovaný uhradil pouze 1 400 Kč. Žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2020. Postoupení bylo žalovanému oznámeno postupitelem. Žalobkyně odeslala žalovanému 4. 8. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. <b>Právní posouzení věci</b> 15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 2395 zákona o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu jiné osobě (