12 C 234/2022-333 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2022, ve znění po připuštěné změně žaloby učiněné v rámci jednání soudu konaného dne 12. 12. 2022 a po částečném zastavení řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] o výměře 471 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území a obci [obec], vzniklému v souladu s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], schváleným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], a dále k pozemku [parcelní číslo] o výměře 746 m2, zahrada, vše zapsáno na [anonymizováno] č. [rok] pro obec a katastrální území Holešov, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov (dále jen„ Nemovitosti“), a přikázání Nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. K výplatě vypořádacího podílu navrhla částku 675 000 Kč. Má za to, že Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Tvrdila, že ona vlastní ¾ podíl a žalovaná ¼ podíl na Nemovitostech. Ve spoluvlastnictví s žalovanou již nechce setrvat. V domě žije již od roku 1959 otec žalobkyně, který nemovitosti se souhlasem účastnic užívá. Nemovitosti původně patřily rodičům žalobkyně, kteří je zakoupili smlouvou ze dne 1. 12. 1959, jde tedy o rodný dům žalobkyně, ve kterém žalobkyně žila v době dětství a dospívání, nyní bydlí v téže ulici o pár domů dále. Žalobkyně s manželem celý život navštěvovala a starala se o rodiče, vypomáhala jim s údržbou domu, v posledních letech navštěvuje Nemovitosti denně, a to z důvodu péče o rodiče. Rovněž se stará o nemovitosti, k nímž ji pojí silný citový vztah. Žalovaná bydlí v [obec], Nemovitosti užívá výjimečně, zahradu nevyužívá a plody nechává ležet ladem. Od smrti bratra žalobkyně (tj. manžela žalované) začaly ve spoluvlastnictví problémy, když se začaly ztrácet věci ze zahrady a okolí domu. Žalovaná vlastní sousední pozemek p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] Tyto sousední nemovitosti žalovaná využívá jako chalupu, k domu je přístup pouze přes pozemek ve spoluvlastnictví [parcelní číslo]. Dále žalobkyně popsala problémy, jenž mezi účastnicemi panují, a to ve vztahu k oplocení zahrady, ztrátě movitých věcí, opakujícími se písemnými ataky žalobkyně ze strany žalované apod. Žalovaná neakceptuje, že ji patří pouze podíl ¼ a není ztotožněna s pravidly správy společné věci, na údržbě Nemovitostí se nepodílí. Žalobkyně plně hradí náklady oprav, údržby, pojištění. Žalované zasílala návrh na uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak neúspěšně. 2. Pokud jde o postoj žalované k žalobě, pak třeba uvést, že žalovaná po dobu řízení adresovala soudu nespočet emailů a písemných podání, které svým obsahem byly vesměs nesrozumitelné a z převážné části se ani netýkaly předmětu řízení. V těchto podáních žalovaná vznášela požadavky na„ obnovu důchodu“,„ přiznání odbornosti syna“,„ vypořádání se se státem ve věcech týkajících se odpracované doby a uznaných pojištěních po zemřelém“,„ původcovství patentu“,„ zanedbané lékařské péče“ apod. Ze spisového materiálu je přitom patrno, že tímto způsobem žalovaná zahlcovala nejen zdejší soud, ale rovněž soudy jiné, které s projednávanou věcí nemají nic společného. Z těchto vyjádření doplněných vyjádřením žalované u jednání soudu vyplývá, že žalovaná zprvu nesouhlasila se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, následně požadovala zachování svého vlastnického práva k ¼ k domu přilehlých pozemků tak, aby měla zachován přístup k sousednímu pozemku, jenž je v jejím vlastnictví, a tento mohla obhospodařovat. V dalších podáních se žalovaná domáhala rozdělení Nemovitostí, a to dle rukou vyznačeného náčrtku založeného na čísle listu 123 a 163 spisu. Tvrdila, že pokud by o vlastnické právo přišla, vznikly by jí tím komplikace spojené s údržbou a opravou jejího sousedního domu a došlo by tím ke snížení hodnoty její sousední nemovitosti. Dům je ochotna žalobkyni odprodat. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem znalkyně a účastnickým výslechem žalované, z čehož učinil následující skutková zjištění: 4. Z návrhu dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví spolu s přípisy ze dne 2. 5. 2022 a ze dne 26. 7. 2022, podacími lístky, návrhem smlouvy o úschově a spolu s emailovou komunikací na č. l. 36 až 51 spisu vyplývá, že žalobkyně měla před podáním žaloby zájem na mimosoudním vyřešení věci, když navrhovala zrušení spoluvlastnictví s tím, že Nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně za vypořádací náhradu 675 000 Kč. Dále navrhovala rozdělení pozemku [parcelní číslo] tak, aby k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] mohlo být zřízeno věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve prospěch sousedního pozemku ve vlastnictví žalované. Z přiložené emailové komunikace je rovněž zřejmá nespolupráce ze strany žalované, která vůči žalobkyni vznášela nesouvisející požadavky. Navrhované rozdělení pozemku [parcelní číslo], jakož i místní rozložení Nemovitostí a sousedních nemovitostí ve vlastnictví žalované, vyplývá z Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], schváleného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. 5. Stanovením tržní ceny nemovité věci Realitní kanceláři [právnická osoba] ze dne 27. 4. 2022 ve spojení s oceněním ze dne 4. 10. 2022 vyplývá, že realitní kancelář odhadla obvyklou cenu nemovitostí na částku 2 600 000 Kč. 6. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k Nemovitostem na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dědická dohoda, podle níž mimo jiné žalobkyně a její bratr RNDr. [obec] Hrabal nabyli po své zemřelé matce [příjmení] [celé jméno žalované] rovným dílem ½ Nemovitostí (tj. každý podíl o velikosti ¼). Darovací smlouvou ze dne 12. 4. 2019 žalobkyně darem od svého otce [jméno] [příjmení] nabyla spoluvlastnický podíl ½ na Nemovitostech. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na Nemovitostech nabyla až poté, a to usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dědická dohoda o rozdělení pozůstalosti po zemřelém RNDr. [jméno] [příjmení]. 7. Výpisy z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že Nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníku, přičemž žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ a žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Dále bylo zjištěno, že žalovaná vlastní sousední pozemky p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa]. 8. Potvrzením o uzavření pojištění majetku bylo prokázáno, že žalobkyně sjednala pojištění Nemovitostí. 9. Náčrtky na č. l. 123 a 163 je soudu doložena představa žalované o způsobu rozdělení Nemovitostí. 10. Výpisem z bankovního účtu žalobkyně bylo ověřeno, že žalobkyně disponuje dostatečnými finančními prostředky pro účely vyplacení vypořádacího podílu. 11. Znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne 14. 3. 2023 byla stanovena obvyklá cena Nemovitostí částkou 2 500 000 Kč. Z posudku a jeho doplňku ze dne 3. 4. 2023 vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] není reálně dělitelný, neboť tvoří s domem [adresa] funkční celek. Jedinou možností reálného rozdělení je oddělení zadní části zahrady p. [číslo] to výlučně pro současnou majitelku sousedního domu (tj. žalovanou) a zároveň spoluvlastnici přístupového pozemku [parcelní číslo]. K rozdělení je nutný souhlas stavebního úřadu a naplnění podmínky přístupu na oddělovaný pozemek z veřejné komunikace, který by byl zajištěn pouze přes sousední dům [adresa] a přilehlé pozemky p. [číslo]. Z tohoto důkazu dále vyplývá, že katastrální mapa neodpovídá skutečnosti, neboť dvorní přístavba sousedního domu [adresa] zasahuje téměř ke stavbě garáže hodnoceného pozemku [parcelní číslo]. Jediný přístup do domu [adresa] je dveřmi ze štítové strany z pozemku [parcelní číslo]. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné dle náčrtku žalované na č. l. 123 a 163 spisu. Znalkyně v rámci výslechu blíže objasnila způsob, jakým by bylo teoreticky možné oddělit zadní část zahrady p. [číslo] toto bylo zaznačeno do mapy na č. l. 10 verte spisu. Jiné rozdělení Nemovitostí nepřichází v úvahu, neboť pozemky v části před vyznačeným oddělením (pozn. myšleno v části blíže k domu [adresa]) tvoří jednotný funkční celek s domem. Rozdělení tak, aby žalované byl ponechán přístup z pozemku [parcelní číslo] až k zadní části zahrady není možný. Poté, co žalovaná názorně ukázala, jak by si zachování vlastnického práva představovala, znalkyně jednoznačně uvedla, že takto pozemek dělitelný není. K rozšíření sousední stavby [adresa] o přístavbu znalkyně vypověděla, že přístavba není evidovaná v katastru nemovitostí a nejspíše k ní došlo načern