12 C 251/2022-84 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 10. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž (dále jen„ Nemovitosti“), a přikázání Nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. K výplatě vypořádacího podílu navrhla částku 392 000 Kč, přičemž na základě závěrů znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] tuto změnila na 352 000 Kč. Tvrdila, že ona vlastní 3/5 podíl a žalovaný 2/5 podíl na Nemovitostech. Ve spoluvlastnictví s žalovaným již nechce setrvat. Nemovitosti nelze reálně rozdělit. Co do nákladů řízení navrhla, nechť je rozhodnuto v souladu s pravidlem procesního úspěchu ve věci. 2. Žalovaný se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil, rovněž souhlasil s přikázáním Nemovitostí do vlastnictví žalobkyně. Ve shodě s žalobkyní uvedl, že Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Žalovaný však nesouhlasil s částkou 392 000 Kč coby vypořádacím podílem, když tuto považoval za nízkou. Proto navrhl soudu, aby pro účely stanovení ceny Nemovitostí ustanovil znalce. Co do otázky náhrady nákladů řízení souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto v souladu s pravidlem procesního úspěchu ve věci. K tomu připomněl, že bude záležet zejména na objektivně stanovené ceně Nemovitostí tak, aby bylo možno rozhodnout, zda žaloba nebyla podána zbytečně. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění: 4. Výpisy z obchodních rejstříků byla ověřena právní subjektivita účastníků. 5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že Nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníku, přičemž žalobkyně vlastní 3/5 podíl a žalovaný 2/5 podíl. 6. Předžalobní výzvou ze dne 8. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Nemovitostem dohodou tak, že výlučným vlastníkem Nemovitostí bude žalobkyně, která by na vypořádacím podílu zaplatila žalovanému 350 000 Kč. V reakci na předžalobní výzvu žalovaný podáním ze dne 14. 2. 2022 uvedl, že souhlasí s ukončením spoluvlastnictví, avšak vypořádací částka 350 000 Kč je nízká. Nezvýší-li žalobkyně svou nabídku, nezbude nežli řešit věc soudní žalobou. 7. Výpisy z bankovního účtu žalobkyně bylo ověřeno, že žalobkyně disponuje dostatečnými finančními prostředky pro účely vyplacení vypořádacího podílu. 8. Znaleckým posudkem [číslo] znalecké kanceláře [jméno] + odhady [právnická osoba] ze dne 21. 10. 2022 byla stanovena tržní hodnota Nemovitostí částkou 980 000 Kč. 9. Znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne 23. 2. 2023 byla stanovena obvyklá cena Nemovitostí částkou 880 000 Kč. Z posudku vyplývá, že znalecký posudek znalecké kanceláře [jméno] + odhady [právnická osoba] ze dne 21. 10. 2022 oceňuje pozemek [parcelní číslo] s rodinným domem [adresa] včetně všech částí, které jsou i na obecním pozemku [parcelní číslo], posudek neřeší zvětšení plochy dvora o část obecního pozemku p. [číslo] soukromého pozemku [parcelní číslo]. Účastníci se závěry tohoto posudku souhlasili a výslech znalkyně nepožadovali. 10. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu věci. 11. Podle ust. § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 12. Podle ust. § 1141 odst. 2 o. z., spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 13. Podle ust. § 1142 odst. 1 o. z., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. 14. Podle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 15. Podle ust. § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 16. Podle ust. § 1147 věta první o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 17. Podle ust. § 1148 odst. 1 o. z., při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které související se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. 18. Soud vzal na základě provedeného důkazního řízení za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí. Žalobkyně požaduje zrušení spoluvlastnictví a přikázání Nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví, s čímž žalovaný výslovně souhlasil. V rámci soudního řízení se s ohledem na závěry znaleckého posudku soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] účastníci rovněž shodli na výši vypořádacího podílu. Mezi účastníky řízení ovšem nedošlo ke smírnému vyřešení věci, a to s ohledem na jejich rozdílný názor stran způsobu řešení náhrady nákladů řízení, když žalobkyně setrvávala na požadavku rozhodnout o náhradě nákladů řízení v souladu s pravidlem procesního úspěchu ve věci, zatímco žalovaný měl za to, že náklady řízení by neměly být žádné ze stran přiznány (navzdory tomu, že s požadavkem na rozhodnutí dle pravidla procesního úspěchu ve věci obsahem svého vyjádření k žalobě souhlasil – vizte odstavce 2 odůvodnění tohoto rozsudku). Účastníci učinili nesporným, že Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. 19. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícímu závěru. Jelikož s ohledem na ust. § 1140 o. z. nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví, když jak bylo uvedeno výše, ani jeden z účastníků nemá zájem v tomto setrvat, zrušil soud výrokem I. spoluvlastnictví účastníků a v souladu s návrhem účastníků přikázal Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Takto soud učinil v souladu s § 1147 o. z., když rozdělení společné věci není možné. V potaz bylo vzato i dostatečné finanční zajištění žalobkyně, která disponuje dostatečnou likviditou pro účely vyplacení vypořádacího podílu. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, pak tuto soud stanovil částkou 352 000 Kč, když vycházel z ceny obvyklé Nemovitostí ve výši 880 000 Kč dle podaného znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně]. Soud k danému dodává, že cena obvyklá stanovená soudem ustanovenou znalkyní se výrazně neliší od znaleckého posudku doloženého v řízení žalobkyní, když rozdíl ve výši 100 000 Kč soudem ustanovená znalkyně obsahem podaného znaleckého posudku řádně vysvětlila. Soud vycházel z ocenění novějšího, který lépe obsáhl aktuální stav Nemovitostí. Se závěry znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ostatně souhlasili i samotní účastníci, kteří určení vypořádacího podílu v částce 352 000 Kč souhlasně navrhli. 20. Jediný spor účastníků byl de facto co do způsobu stanovení náhrady nákladů řízení. Soud ohledně nákladového výroku III. rozsudku vycházel z ust. § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to při vědomí nálezové judikatury Ústavního soudu ČR (např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV.ÚS 404/22). Soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni s ohledem na zvláštní okolnosti projednávané věci, kdy žalobkyně byla nucena domáhat se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobou výhradně z toho důvodu, že žalovaná nesouhlasila s výší žalobkyní navrhovaného vypořádacího podílu. Přitom nelze odhlížet od toho, že výše žalobkyní nabízené částky představující vypořádací podíl odpovídala ceně Nemovitostí dle žalobkyní předloženého znaleckého posudku, dokonce byla vyšší než vypořádací podíl dle znaleckého posudku vypracovaného z podnětu žalovaného v tomto řízení. Pokud žalovaný s nabízenou částkou nesouhlasil, nic mu nebránilo v tom, aby si Nemovitosti nechal sám ocenit, čímž by jejich objektivní cenu zjistil – při účastnické shodě stran způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví by v takovém případě nemuselo být soudní řízení vůbec zahájeno. Nelze přitom odhlédnout ani od toho, že sám žalovaný obsahem vyjádření k žalobě s posouzením nákladové povinnosti v souladu s pravidlem úspěchu ve věci výslovně souhlasil, k čemuž dokonce poukazoval na výsledek znaleckého zkoumání. Pokud tento svůj postoj následně změnil, učinil tak pr