12 C 325/2022-85 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 9. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 1 030,46 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, a dále náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne 3. 4. 2018 uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 38 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 30 měsíčních splátkách ve výši 1 507 Kč, první splátka byla splatná dne 3. 5. 2018. K úvěru byla sjednána úroková sazba 13,9 % ročně, dále se žalovaná zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního ceníku. V důsledku trvajícího porušení povinností žalované ze smlouvy, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, banka pohledávku s účinností k 21. 7. 2020 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně vyrozuměla a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022, což bylo žalované rovněž písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou 1 030,46 Kč. Ode dne postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho, žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 1 030,46 Kč, smluvního úroku 13,9 % ročně z jistiny od 22. 7. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení 8,25 % ročně z jistiny od 22. 7. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 15. 7. 2022 Ani poté žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemají žádné námitky. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná a [právnická osoba] uzavřely 29. 3. 2018 smlouvu o půjčce, na základě které banka poskytla žalované úvěr ve výši 38 000 Kč (částka byla převedena na bankovní účet žalované dne 3. 4. 2018) a žalovaná se zavázala úvěr splácet, hradit poplatky a úrok z úvěru sjednaný ve výši 13,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy banka s náležitou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nesplácela řádně sjednané splátky, a proto banka pohledávku zesplatnila k 21. 7. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 1 030,46 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2022 a postoupení bylo žalované oznámeno 3. 3. 2022. Žalobkyně odeslala žalované dne 15. 7. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná ani poté ničeho neuhradila. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 38 000 Kč. Tato částka byla následně vyplacena na účet žalované, která se předmětnou smlouvou zavázala tento úvěr splatit třiceti splátkami po 1 507 Kč. Byla sjednána úroková sazba 13,9 % ročně. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti, když nesplácela zápůjčku tak, jak bylo sjednáno, proto právní předchůdkyně žalobkyně zápůjčku zesplatnila k datu 21. 7. 2020 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 030,46 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila a dosud dluží žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., jistinu úvěru ve výši 1 030,46 Kč spolu s úrokem ve sjednané výši ode dne zesplatnění do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny zápůjčky i smluvního úroku je v souladu se smluvním ujednáním a výše uvedenými ustanoveními občanského zákoníku o zápůjčce. 13. Důvodný je rovněž nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. Žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po zesplatnění pohledávky, tj. 22. 7. 2020. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení advokátem. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení advokátem za dobu do podání žaloby včetně vycházel soud z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna advokáta za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč, náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.